„Onkologická léčba v České republice stojí především na klasických přístupech medicíny jako jsou chirurgie, chemoterapie, ozařování (radioterapie) či cílená terapie. Novým pilířem v boji proti rakovinovým onemocněním se může stát i imunoterapie a imunoonkologické přístupy. Ty se testují téměř u všech typů nádorů. Dále to jsou inovativní přípravky, které cílí na nádorová onemocnění a nabízejí pacientům nové možnosti, jak rakovinu léčit,“ říká MUDr. Radek Lakomý PhD. z Masarykova onkologického ústavu v Brně. Důležitá je také péče o onkologické pacienty, která je dle nejnovějších zjištění OECD v České republice na velice dobré úrovni, ale stále je zde prostor pro zlepšení.
Usnadnit přístup českých pacientů k novým léčivům
Česká republika má oproti ostatním zemím OECD poměrně zdlouhavý proces schvalování nových léčiv. To prodlužuje dobu, po kterou čeští lékaři musejí čekat, než mohou nový lék nasadit v boji proti nádorům a pomoci tak konkrétním pacientům. „Včasný přístup pacientů k novým lékům by přitom měl být jednou z priorit. Inovativní léčiva mohou pomoci pacientům ve všech stádiích rakoviny, proto je jejich dostupnost zásadní,“ doplňuje Mgr. Jakub Dvořáček. Ve vývoji jsou nyní různé druhy léčiv. Některé přípravky blokují zmutované receptory rakovinových buněk, které způsobují například leukemii, jiné povzbuzují imunitní systém, aby mohl lépe bojovat s nádorovým onemocněním. Pacientům s rakovinou prostaty by v budoucnosti mohly pomoci přípravky, které pracují na bázi nanočástic.
Za rakovinu zpravidla může i náš životní styl
I přes všechny preventivní kampaně, které pořádají státní i nevládní organizace, stále platí, že Česká republika patří k zemím s největším podílem kuřáků na světě. Podle statistik Americké společnosti proti rakovině se Česká republika celosvětově nachází na 12. místě ve spotřebě cigaret. Na každého občana České republiky tak ročně připadá vykouření průměrně 2 125 cigaret. Není proto divu, že výskyt nově diagnostikovaných pacientů s rakovinou je v Čechách 288,5 případů na 100 000 obyvatel, což převyšuje výskyt v jiných vyspělých státech. Dalším rizikovým faktorem je míra obezity v dospělé populaci (21 %), která také převyšuje průměr států OECD (17,6 %). Podle odborníků hrají tyto dva faktory spolu s nedostatkem pohybu, nezdravou stravou a konzumací alkoholu kromě genetických predispozic hlavní roli pro vznik rakovinového bujení.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce