Dva měsíce trval sběr odpovědí na iniciativu Evropské unie, která má za cíl povýšit zločiny z nenávisti a projevy nenávisti na závažný zločin, který musí být řešen na Evropské úrovni a pravidla postupu vůči němu musí být sjednocena a uzmuta z kompetence jednotlivých členských států.
Do 17. dubna přišlo Evropské unii celkem 27 odpovědí. Ovšem do 20. dubna tento počet narostl na 1536 poté, co o tomto záměru Evropské unie začala informovat Společnost pro obranu svobody slova, Konzervativní noviny a ParlamentníListy.cz.
O svobodě slova v ČR chce rozhodovat Evropská komise, která připravuje legislativu pro potírání velmi nejasně definované hate speech. Lhůta pro připomínky veřejnosti vyprší v úterý 20. dubna o půlnoci. Napišme jim svůj názor, ten náš najdete v článku. https://t.co/k88C64Unht
— Společnost pro obranu svobody projevu (@SOS_projevu) April 18, 2021
Je Vladimir Putin nebezpečím pro Českou republiku?Anketa
Jako první se hned den po umožnění odpovědí vyjádřila Adina Alexe, původem z Rumunska a také jeden občan či občanka hovořící německy. Ani jeden z nich nebyl toho názoru, že by se měla jurisdikce nad těmito zločiny přesouvat na evropskou úroveň a oba odpovídající také vyjádřili obavy z cenzury a o svobodu vyjadřování. „Útok na člověka je útokem bez rozdílu toho, jaký byl důvod, a měl by být trestán podle stávajících zákonů,“ míní Adina Alexe a dodává: „Klasifikace některých slov jako nenávistných jen otevře dveře k tomu, aby se zakazovaly další slova a myšlenky.“
Co teď se sochou maršála Koněva?Anketa
Následně se k plánům začaly vyjadřovat organizace jako Severská protiteroristická síť, italské Studio legale de franciscis, Ministerstvo spravedlnosti a evropských záležitostí Bádensko-Württemberska nebo nezisková organizace Evropské fórum postižených z Belgie. Poslední jmenované tuto iniciativu, jež má vstoupit v platnost někdy v posledním čtvrtletí roku, vítá a podporuje. Postižení jsou prý také častým cílem nenávisti na internetu a dle této organizace narozdíl od jiných skupin nespadají nenávistné projevy vůči nim do kategorie trestného činu. Iniciativu vítá také Evropská romská organizace.
Patnáctého dubna se proti tomuto návrhu ozvali dva Poláci, taktéž negativně, a odpor přišel i ze zahraničí, od kanadské lesby, která trvá na tom, že svobodná výměna názorů bez strachu z represe, ať jsou jakkoli kontroverzní, je základem demokracie.
Od 16. dubna se k plánům začali vyjadřovat Češi a do konce lhůty nepřestali. „Stručně řečeno, zakazovat nadávky ve veřejném prostoru nic nevyřeší. Příčiny nenávisti zůstanou a když bude trestáno nadávání, které funguje jako ventil, nenávist se bude kumulovat a způsobí fyzický konflikt. Představa, že když se o něčem nemluví, přestane to existovat, je mylná,“ shrnul Dr. Jiří Boháček.
„Progresivismus stavím na úroveň nacismu a pokleknutí pro podporu BLM je pro mne stejný projev nenávisti, jakým je hajlování. Nepodléhejte mylné představě, že jen proto, že v tuto chvíli vládnete a máte většinu, nedoženou tyto zákony někdy vás. Revoluce mají ten zlozvyk, že požírají své děti. A tak jako vy se chystáte kriminalizovat ještě pár let zpět normální myšlení, za pár let vaše dnešní postoje mohou být vnímány jako odporné,“ varoval iniciátory legislativní změny obyvatel České republiky.
„Každá diktatura začíná omezením svobody slova. My v České republice (Československu) jsme to zažili za německé (1939–1945) i komunistické (1948–1989) diktatury. Návrh tohoto opatření je jen dalším důkazem, že tzv. Evropská unie se mění v diktaturu podobnou těmto režimům. Statisíce obětí v naší zemi bojovalo a umíralo právě v boji proti takovým diktátorům, jako jste vy,“ předjímal Pavel Vavrouch.
Drtivá většina dalších odpovědí pak pocházela z České republiky a vyjadřovala nesouhlas s navrhovaným povýšením zločinů na celoevropskou úroveň, tu v češtině, tu v angličtině.
Dodejme, že řada občanů si, co se týče jazyka, vůči autorům iniciativy nebrala žádné servítky. „Z Evropský komise bliju už více méně dlouhodobě,“ řekl například Tomáš Janda a dodal: „Problém je, že váš mozek vám asi nedokáže říct, že vás napadaj píčoviny, tak vám to tady řeknu já.“ Objevila se také kritika Věry Jourové, místopředsedkyně Evropské komise a komisařky pro Evropské hodnoty. „Paní Jourová, členko Evropské komise. To nemyslíte vážně. Z jedné totality jsme se dostali a do druhé nás ženete,“ stěžoval si neznámý pisatel a citoval z Listiny základních práv a svobod, která zaručuje i svobodu slova.
Vyjádřily se také některé české neziskové organizace, například Aliance pro rodinu. Ta má zato, že Evropská unie neprokázala, že jsou zločiny z nenávisti tak škodlivé, aby bylo nutno je klasifikovat podle článku 83. Kritizuje také, že už pojem „nenávistný projev“ je vágní a také zhusta chybí data. „Naopak existují přesvědčivé důkazy o škodlivosti a jednoduché zneužitelnosti trestnosti tzv. hate speech proti názorovým oponentům, kteří vedou kultivovanou diskusi a naplňují své základní právo na svobodu slova a myšlení,“ říká Aliance pro rodinu. Svůj odpor vyjádřila také občanská organizace Bez komunistů.
Poslední, kdo se k plánům Evropské unie vyjádřil, byl Martin Pelikán, který uznal, že vyvolávání nenávisti je nepochybně škodlivé, ale kriminalizace dle něho nepomůže, zvláště když jsou definice tak vágní. Také on vidí paralely s cenzurou v Sovětském svazu.
Zda budou mít odpovědi obyvatel České republiky nějaký efekt na záměry Evropské komise, ať už v podobě konkretizace návrhu nebo jeho opuštění či úpravy, se teprve ukáže. Nicméně pokud jde o to, jakou váhu iniciátoři přikládají názorům jednotlivých pisatelů, je dobré upozornit na tuto větu, která se v dokumentu nachází: „Data a informace, která umožňují posoudit, zda nenávistné projevy a zločiny z nenávisti splňují kritéria článku 83, mohou dodat jen veřejné instituce a organizace působící v této oblasti, ne jednotlivci. Dále, u zločinů z nenávisti a nenávistných projevů je potřebné změřit dopad na skupiny, na které jsou zaměřeny a tento dopad je měřen cílenými průzkumy, jako dělá například Agentura pro základní lidská práva. Tyto důvody ukazují, že je třeba mluvit se zúčastněnými organizacemi spíše než vést otevřenou diskusi s účastí veřejnosti.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas