Netradičně se už před hlasováním o programu strhla na půdě Rady České televize ostrá výměna názorů. Příčinou ale nebylo to, že z něj zmizela souhrnná zpráva o programu ČT24, neboť bod vyřadilo onemocnění radního Romana Bradáče, který měl být jeho zpravodajem. „Jednáme v rozporu s právními předpisy,“ bouřil totiž hned od počátku schůze Zdeněk Šarapatka. „Pokoušíte se ex post doplnit jednací řád,“ vytýkal předsedajícímu a žádal, aby se schůze Rady ČT nekonaly do doby, než bude novelizován. „Před rokem jste takhle jednali na telekonferenci, proč jste tu námitku už tehdy nevznesl?“ zeptal se ho předseda Pavel Matocha. „To není relevantní odpověď, to je jeden o voze, druhý o koze. Navrhuji, aby jednání Rady ČT bylo zrušeno,“ stál si na svém Zdeněk Šarapatka.
Radní, který by už pomalu mohl začít stříhat metr, protože mu v polovině září vyprší šestileté funkční období, a tak si zbývající čas chce zřejmě maximálně užít, zaútočil na Pavla Matochu kvůli neuskutečnění minulé schůze. „Minulé jednání rady jste pár dní před jejím konáním zrušil, teď v mnohem horší pandemické situaci a v nejstriktnějším lockdownu jste ji svolal. Můžete vyloučit, že v době, kdy jste zrušil minulé jednání, jste měl jet na jarní prázdniny?“ obrátil se Zdeněk Šarapatka na předsedu Rady ČT. „To mohu vyloučit,“ reagoval Pavel Matocha. Šarapatkův apel, že schůze se nemůže uskutečnit, když není náležitě upraven jednací řád a ošetřen v něm způsob hlasování při videokonferenci, však nepadl na úrodnou půdu. Všichni ostatní program schválili, Zdeněk Šarapatka se jako jediný zdržel hlasování.
Radní Lipovská mě šikanuje, vztekal se šéf ČT
Bitevním polem mezi většinou radních a generálním ředitelem Petrem Dvořákem se ale tentokrát stala statistika. Ta měla přehledně odhalit, jak je to s četností vystupování politiků ve vysílání České televize. Radní Hana Lipovská navrhla usnesení, že generální ředitel nedodáním materiálu předchozí usnesení rady nesplnil. „To usnesení je zmatečné, protože to předchozí nebylo termínováno, takže nelze tvrdit, že nebylo splněno. Od předsedy Rady ČT jsem dostal po schválení usnesení žádost o další informace, což mě znejistilo. Navíc specificky radní Lipovská používá informace z interních dokumentů na sociálních sítích. Její návrh považuji za lživé, šikanózní a účelové formulování usnesení,“ zlobil se generální ředitel Petr Dvořák na opovážlivou radní.
Přitom právě toto téma, zda Česká televize nezvýhodňuje některé politické strany, jak o tom svého času v souvislosti s protežováním TOP 09 před volbami hovořila analýza Centra pro mediální studia Univerzity Karlovy, by veřejnost zcela jistě zajímalo. „Dostali jste v pondělí velký rozsah informací. Statistiky tam nejsou proto, že by definice požadavků měla být provedena na jednání Rady ČT. Tím by se zjistilo, jestli jsou to odůvodněné požadavky, nebo jestli na to už Rada ČT nemá právo. Odmítám debatu o těch statistikách, když tu není ředitel zpravodajství Zdeněk Šámal. To usnesení navrhované radní Lipovskou považuji za šikanózní,“ opakovaně si Petr Dvořák posteskl asi nad tím, že s loni zvolenými radními skončily ničím nerušené „staré dobré časy“ osazenstva Kavčích hor.
Postěžoval jsem si u Jourové, hrozil radní Šarapatka
Předseda Rady ČT Pavel Matocha se pozastavil nad tím, že z dopisu generálního ředitele v této věci na začátku února vůbec nebylo znát, že by šéf veřejnoprávní televize nevěděl, co má radě dodat. „Pohybujete se za hranou editoriální nezávislosti České televize,“ obořil se na něj tradiční zastánce generálního ředitele Zdeněk Šarapatka a postrašil ho, že se obrátil na předsedy poslaneckých klubů a členy volebního výboru kvůli zasahování radních do výroby zpravodajství. Předsedovi Rady ČT vyčinil i za dodatečný požadavek, aby ve statistice byli zahrnuti nejen politici, ale i zástupci think-tanků a novináři. „Požádal jsem i paní eurokomisařku Věru Jourovou, aby se tím zabývala. Žádám vás, dokud je čas, abyste ustoupil od stupňování požadavků a tlaků na management. Vydáváte se maďarskou a polskou cestou,“ varoval dosluhující radní.
Psali jsme:
„Informace o zastoupení hostů nejsou žádným zasahováním do editoriální nezávislosti, jsou to pouze informace,“ odvětil mu Pavel Matocha. Tato odpověď zase pořádně rozpálila vládce Kavčích hor. „Statistiky o zvaní hostů a odmítnutých pozváních jsou určeny pro interní účely redakce zpravodajství, nijak nevypovídají o vyváženosti zpravodajství,“ trval na tajnosti statistik o zvaní hostů do veřejnoprávní televize její šéf Petr Dvořák a čertil se i nad požadavkem vést statistiku politiků odmítajících pozvání. „Diváci by měli vědět, zda podreprezentovaní hosté nejsou ve vysílání kvůli tomu, že pozvání konzistentně odmítají, nebo je vina na straně veřejnoprávního média. Často tak vzniká domněnka, že to může být na straně média,“ argumentovala mu logicky radní Hana Lipovská.
Dvořákovy výpady vůči radním jsou na bulvární úrovni
Debata jako by nebrala konce a nejčastějšímu diskutujícímu se dostalo dobré rady. „Ať dá Zdeněk Šarapatka ty svoje výlevy jako minoritní stanovisko, už jich tady bylo dost,“ doporučil Jiří Kratochvíl. „Působí to na mě jako velmi těžkopádné hledání důvodů, jak přijmout usnesení, že generální ředitel neplní usnesení,“ nechal se slyšet bývalý předseda René Kühn. Nakonec ale Rada ČT přijala usnesení, že generální ředitel nesplnil usnesení ukládající předložit statistiku pozvaných hostů a odmítnutých pozvání. Pro hlasovalo sedm radních, proti byli Zdeněk Šarapatka, Martin Doktor a René Kühn, zdrželi se Jaroslav Dědič a Tomáš Samek. „Pro nás je to usnesení nesplnitelné. Podle vyjádření ředitele zpravodajství Zdeňka Šámala takovou statistiku v ČT nevedeme, takže ji nebudeme schopní naplnit,“ poukázal Petr Dvořák.
Je to nejhorší generální ředitel v historii České televize
V tu chvíli jako by bouchly saze v jednom z nejzkušenějších radních. „Už jednou jsem říkal, že pan Dvořák je nejhorším generálním ředitelem v historii České televize. A budu to opakovat, je to můj názor,“ konstatoval Jiří Kratochvíl. To nemohl pochopitelně nechat bez odezvy Zdeněk Šarapatka. „Je zajímavé, že Jiří Kratochvíl v minulosti až do loňské obměny složení rady žádnou kritiku najevo nedával. Naopak chválil třeba divizi výroby, jejíž činnost posuzoval. A jen připomínám, že když jsme jako radní byli na návštěvě ve Švýcarsku společně s generálním ředitelem, tak panu Kratochvílovi nevadilo, že za něj Česká televize zaplatila dlouhé hovory v řádu desítek tisíc,“ vytasil se Zdeněk Šarapatka s dehonestující historkou.
Rušno bylo i při bodu, v němž se probíralo, jaká by měla být nová podoba odměňování generálního ředitele. Od roku 2017 je měsíční plat šéfa ČT 242 tisíc korun, k němu náleží maximální bonus ve výši desetinásobku měsíčního platu, tedy 2,42 milionu korun. O vyjednávání v této věci s Petrem Dvořákem informoval pověřený radní Pavel Kysilka. Předseda Pavel Matocha se v reakci na to zeptal Petra Dvořáka, zda považuje za odpovídající, aby v nynější situaci byl jeho měsíční základní plat zvýšen o 50 tisíc korun. Ten se přímé odpovědi vyhnul a žádal, aby se to neřešilo veřejně. „To chcete, abychom vypnuli mikrofony?“ ujišťoval se předseda Rady ČT. Po Dvořákově přitakání se rozproudila debata se zastánci i odpůrci jeho požadavku. „Každý zaměstnanec má právo odejít. Když ti nevyhovují podmínky, můžeš jít,“ promluvil ze srdce těch druhých Jiří Kratochvíl. Nakonec se radní usnesli, že dva z nich – Pavel Kysilka a Hana Lipovská – budou s generálním ředitelem vyjednávat o podmínkách a podobě jeho smluvního platu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
