Komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych na počátku března napsal, že ministr Blažek rozpoutal válku se státními zástupci. V kauze přidělování brněnských bytů prý podal čtyři žádosti o podání informací na státní zastupitelství. Jako ministr toto učinit může a Blažek sám říká, že tak učinil, aby se i státní zástupci zodpovídali ze své práce. Nezisková organizace Transparency International má z těchto ministrových aktivit obavy.
„Jeho zásahy se týkají výhradně jedné živé kauzy, ve které shodou okolností figurují právě jeho kolegové z ODS a on sám jako prověřovaný. To je v právním státě neudržitelné,“ řekl mluvčí organizace David Kotora.
Premiér Petr Fiala (ODS) nad tím vším podle Fendrycha zavírá oči.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Fiala se na počátku března Blažka zastal a prohlásil, že dělá to, co ministr spravedlnosti dělat má.
„Pan ministr dělá to, co má dělat jako ministr spravedlnosti. A i co dělat musí. Sám na vládě dnes požádal, aby mohl svůj postup vysvětlit. K žádnému ovlivňování kauz nedochází a docházet nemůže. Dotazy, které kladl ministr Blažek, se netýkaly ani členů ODS. Jedná proto v souladu se zákonem i povinnostmi ministra spravedlnosti,“ uvedl premiér na počátku března. Na jeho slova upozornil server Novinky.cz.
„Mé argumentaci zcela rozumí. Ty různé spekulace, že náš vztah je daný tím, že já jsem ho vynesl k moci, jsou úplně nesmyslné,“ doplnil Blažek k tématu v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
Blažek navíc říká, že tlak cítil nejen ze strany novinářů kvůli svým dotazům směrovaným na státní zastupitelství, ale také ze strany Hradu, konkrétně ze strany prezident Zemana, který prý chtěl, aby pomohl zastavit stíhání dnes již bývalého kancléře Vratislava Mynáře.
„Pan prezident Zeman byl přesvědčený o tom, že stíhání Miloše Baláka a Vratislava Mynáře by nikdy nebyla zahájena, kdyby nepracovali u něho. Měl pocit, že jen proto se o ně zajímají orgány činné v trestním řízení. Mluvil o tom, že ho to mrzí a že by tu věc nějakým způsobem rád vyřešil,“ popsal Blažek s tím, že řešením měla být právě abolice. „Co si mohl prezident rozhodnout sám, to si rozhodl a vyřešil. U abolice je ale potřeba součinnost vlády. Na druhé straně podotýkám, že Miloš Zeman udělil hodně málo milostí,“ dodal Blažek.
Vedle toho prý Miloš Zeman vážně uvažoval o tom, že ještě bude jmenovat předsedou Ústavního soudu ČR, ač současnému předsedovi Pavlu Rychetskému končí mandát až v létě, řadu měsíců po odchodu Miloše Zemana z funkce.
Ing. Miloš Zeman
„Tou nejpodstatnější věcí asi bylo jmenování nového předsedy Ústavního soudu, což on opravdu plánoval delší dobu. Důležité je, že k tomu nedošlo. Je pravda, že jsem patřil k lidem, kteří se mu to snažili vymluvit. Stejně jako předseda vlády, který se s prezidentem domluvil, že Miloš Zeman k takovému kroku nepřistoupí. Kromě vzniku vlády a jmenování ministra Lipavského není ani tak podstatné, co se na Hradě udělalo, podstatnější za celý rok a čtvrt je, co se neudělalo. Přiznávám, že tady se moje prsty občas najít dají,“ pravil Blažek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
