Kartous úvodem popsal příběh, jenž si přečetl na sociální síti. Byl z oslav 70. narozenin na jedné vesnici. „V hospodě se kouřilo, před hospodou se peklo prase. Lidi tam byli echt vesničani. Kromě mojí mámy a jejích sourozenců. Nadávalo se na všechno, od vlády až po uprchlíky. Najednou se prý jeden z hostů zvedl a zakřičel: ‚Svině Havel‘ (Nebo ‚Havel byl největší hajzl‘ nebo tak něco). Ostatní se k němu v nadávkách na Havla přidávali – k šoku mojí mámy včetně její o 10 let mladší sestry a staršího bratra, který v 80. letech emigroval do USA, jen aby se před pár lety vrátil do ČR a dnes volil Trumpa a hejtoval muslimy a feminismus. Jediná matka se zvedla a řekla, ať o Havlovi radši nemluví. A tak prý radši změnili téma.“ Tak popsal historku z Facebooku Kartous.
Na které TV sledujete nejvíce předvolební debaty?Anketa
Dle jeho slov jej to nepřekvapuje, neboť z Havla se prý stala personifikace všeho polistopadového zla. „Od cikánů, přes tunely až po drahé máslo. Žalostná demagogie postavená na jednoduchých asociativních řetězcích, kterou bohužel přiživují všichni, kdo se pořád domnívají, že s některými lidmi se nemluví a že je možné je odmítnout a ve veřejné diskusi přehlížet,“ poznamenal Kartous.
Původní text ZDE
Dodává také to, že je smutné, že se nedaří přesvědčit „přesvědčené“, aby svůj postoj změnili a pokusili se uchovat alespoň elementární společenskou shodu. „Dosáhli toho, že všechno, co se jen trochu blíží lidským právům, je v hlavách lidí znechucených establishmentem okamžitě ztotožněno s propagandistickými termíny typu havloid, sluníčkář nebo eurohujer. Výborně, jen tak dál...“ uzavřel.
Svůj komentář pak Kartous doplnil snímkem Jaroslava Duška a Josefa Abrháma z posledního Havlova filmu Odcházení. Dnes přitom Kartous zveřejnil i další komentář, v němž konstatuje, že demokracie chcípá na tupost.
Původní text ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef