Vstup Ukrajiny do EU v roce 2020? Nerealistické, řekla expertka. A podrobila kritice evropskou diplomacii

22.05.2015 19:02

REPORTÁŽ Význam evropské diplomacie a její efektivita v řešení ukrajinské krize? Nic moc. „Nejde o žádného respektovaného reprezentanta globálního hráče, jakým chce EU být,“ zhodnotila na právnických dnech v Olomouci Sandra Brožová z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. „Evropská unie nemá v těchto jednáních přesvědčivý hlas,“ doplnila.

 Vstup Ukrajiny do EU v roce 2020? Nerealistické, řekla expertka. A podrobila kritice evropskou diplomacii
Foto: Daniela Černá
Popisek: JUDr. Sandra Brožová z Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Společné zahraniční politice EU a její roli v řešení konfliktu na Ukrajině se věnovala Sandra Brožová z Právnické fakulty Univerzity Karlovy na mezinárodní konferenci v Olomouci. Zmínila, že koordinace v EU příliš nefunguje a instituce se vyčerpává spory mezi EU a členskými státy. „Určitá část energie je věnovaná na řešení těchto vnitřních věcí na úkor hlavního účelu,“ zhodnotila doktorka Sandra Brožová. „Původně byla snaha koordinovat zahraniční politiku Unie a členských států v tom smyslu, že diplomaté budou působit vedle sebe. Ovšem moc to nefunguje. Evropská komise nemá příliš rozhodovacích pravomocí. Jakožto úřednický sbor se může jednání účastnit. Rozhoduje ale o tom, kam půjdou finance,“ doplnila.

Efektivita evropské diplomacie bohužel není velká

Brožová posoudila také výkonnost evropské diplomacie v řešení ukrajinské krize. „Efektivita evropské diplomacie bohužel není velká. Představitelé hlavních a možná i všech členských států jsou mnohem více vidět, mají více pravomocí než zástupci Evropské unie,“ uvedla Brožová. „Dokonce i ministři zahraničí členských států jednají na Ukrajině bez toho, aniž je doprovází nějaký reprezentant Evropské unie,“ dodala s tím, že cíl není naplněn. „Asi je bez překvapení, že k sankcím nemůže být mezi členskými státy jednotný postoj, i když se určitou hlavní linii snaží EU slaďovat. Význam evropské diplomacie navenek bohužel není velký. Nejde o žádného respektovaného reprezentanta globálního hráče, jakým chce EU být. Na druhou stranu ke koordinaci mezi jednotlivými státy tento institut přispívá. Navenek ale nic moc.“

Mogheriniová? Její telefon není číslem do Evropy

V referátu také pochybovala o důležitosti role, jakou má Federica Mogheriniová, která od listopadu 2014 zastává úřady místopředsedkyně Junckerovy komise a šéfky evropské diplomacie, z titulu vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. „Jsem toho názoru, že vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci byla zajímavá v době, kdy došlo k jejímu jmenování, ale co se týká zahraničněpolitických výzev, což je samozřejmě situace na Ukrajině, tam už její role není moc významná. Její telefonní číslo není číslem do Evropy,“ zmínila s odkazem na výrok amerického diplomata. „Já bych spíš řekla, že zavolat můžeme do Berlína než do Bruselu paní Mogheriniové,“ podotkla Brožová.  

Brožová: Vstup Ukrajiny do EU v roce 2020? Nerealistické

Nastínila také perspektivy vztahů  Evropské unie a Ukrajiny do budoucna. „V dnešních dnech, ve stejné době probíhá konference v Rize v kontextu vztahu velmocí, ale žádná přelomová rozhodnutí se neočekávají,“ upozornila. „Potenciál pro nás ve vztahu s Ukrajinou je odborná a expertní podpora v implementaci reforem, ke kterým máme co říci, protože máme svou vlastní nedávnou zkušenost,“ dodala. Zdůraznila, že samozřejmě zásadní jsou otázky bezpečnostní. Podle Brožové je také dost času na to, aby se dalo uvažovat o členství Ukrajiny v Evropské unii. „Přestože ukrajinský prezident vyhlásil strategii, aby v roce 2020 mohl podat žádost o vstup do EU, je to podle mého názoru nerealistické. Nedávno Evropský parlament schválil rezoluci s obsahem, že Ukrajina má kdykoli právo podat žádost o členství, protože je to evropský stát. Já se domnívám, že je na to ještě brzy, aby státy na této úrovni rozvoje vstupovaly do Evropské unie,“ vysvětlila stanovisko Brožová s tím, že naopak řadu možností spolupráce dává platforma na úrovni Východního partnerství.

Brožová: Ke zpřísnění sankcí nedojde

K tématu se pak Brožová vrátila také v reakci na dotaz z publika o tom, zda dojde ke zpřísnění sankcí vůči Rusku. „Podle mého názoru nedojde,“ reagovala s tím, že některé státy sice budou zpřísnění vyžadovat, ale další budou chtít prosazovat diplomatickou cestu. „Máme společné evropské hodnoty, které bráníme, ale také hájíme zájmy českých exportérů,“ doplnila s tím, že ze současné situace vyplývají velké ztráty. Brožová pak odpověděla také na dotaz, koho sankce více poškodily. „Nevím, zda více poškodily evropský nebo ruský trh. To, že si z toho nic nedělá Rusko, neznamená, že podniky nemají problémy,“ uvedla s tím, že ztráty českého průmyslu jsou značné.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…