Funguje náš stát dobře? Jste spokojeni s úřady, zdravotnictvím, sociálními službami apod.?Anketa
Jazyk se podle češtinářky může měnit, ale mělo by to být přirozenou cestou. „Když to jde přirozenou cestou, tak si myslím, že se nic neděje. Ale když vám dávají seshora ty pojmy a termíny… Například „dezinformace“ – to jsem dosud nepochopila, co to je… A takových pojmů je plno… To si myslím, že je průšvih. Ten jazyk je najednou zahnaný do kouta,“ myslí si Valíková.
Kritizovala přitom systém státních maturit, který do školství vnesl Cermat, jelikož v návaznosti na něj vypadlo z výuky k maturitě velké množství autorů. „Vypadlo tolik knih. Tolik autorů. Všechno to, o co jsme se snažili – aby to bylo široké a pestré a aby se děti dostaly k příběhům a k literatuře, které jsme milovali a milujeme. A to je pryč. Jsou tam ty nejtenčí a pořád stejné knihy. Každá škola si může dělat svůj seznam, ale je to pořád stejné,“ řekla češtinářka s tím, že „ztráta literatury se již začíná na dětech odrážet“.
Fotogalerie: - Kulturu do škol
„Byli jsme z toho zprvu nešťastní. Spousta češtinářů se bránila a křičela. Všechny nás semleli, sežrali,“ dodala. Namísto učení se rozborů 20 knih by dle Valíkové měli být studenti vedeni ke čtení co nejvíce knih.
Veronika Valíková. (FOTO: Radio Prostor)
Děti dle ní neznají moderní historii, která se příliš nevyučuje, a začínají mít problémy s pochopením souvislostí či mají „logické díry“ a „propadají šíleným ideologiím“.
Češtinářka Valíková dle svých slov narazila ve škole na problémy kvůli tomu, jak se projevovala na veřejnosti. „Učitelé, kteří v dnešní době píší a jsou vidět, kteří mají jasný a zřetelný názor na to, co se děje kolem nich, tak mívají problém. Většina mých kolegů říká, že radši ve škole už moc nemluví, ani ve sborovnách. To, co jsme zažili v devadesátkách, že jsme si mohli o všem povídat, to už je pryč. Dneska být učitelem už trochu znamená držet pusu a krok,“ poznamenala.
Svěřila se také s příhodou, kterou zažila přímo ve škole, když do ní přišel bývalý europoslanec Jaromír Štětina v době po ruském napadení Ukrajiny. „Samozřejmě jsme všichni odsoudili napadení Ukrajiny, nicméně přišel pan Štětina a nastoupené škole oznámil, že prezident Miloš Zeman je kolaborant… Já se nadechla, vydechla a udělala jsem mu přednášku o kolaborantech v české literatuře a opřela jsem se o Škvoreckého… A začaly problémy. Tak to je, když se učitelé jen trochu ozvou. Nemusí hned nutně chodit k soudu, ale většinou pak nějaký problém mají, protože ředitelé jsou často politická funkce,“ nastínila pedagožka.
Děti samotné jí prý v hodinách říkají „ideologické věci“, které ji až děsí. „Já se s nimi snažím nehádat a o politice nemluvit, ale i bývalí studenti mi občas něco napíší anebo řeknou a já si říkám: ‚Vždyť já se tak snažila, aby četli,‘“ poukázala opět na „logické díry“, které dle ní mnozí studenti mají vlivem nedostatečného styku s literaturou, jakou byla například ta od George Orwella.
„Oni mají pravdu, oni jsou ti správní, jejich je budoucnost. Ale pak najednou zjistíte, že 40 procent dětí má deprese… Můžeme se ptát, proč. Já kdybych vyrůstala a bylo by mi 16, tak bych je měla taky při tom, co se teď na nás line ze sdělovacích prostředků. Děckám se komplexně ustupuje, ale nemá to formu a tvar… Budeme-li takto měkcí, tak nevím, kam to půjde. To je jeden z důvodů, proč jsem na chvíli teď přestala učit,“ řekla Valíková v rozhovoru, který vznikl pro Radio Prostor.
Fotogalerie: - Školní rok zahájen
Pozoruje, že „děti mají ideologické klapky na očích“. Znát to prý bylo i při prezidentských volbách, kdy zažila od dětí i to, že „křičely, že vyskočí z okna, pokud vyhraje Miloš Zeman“. A na jiné škole jí o několik dní později studenti řekli, že si „ani jejich babička nedovolí volit nikoho jiného než generála Pavla“. Právě prezidentské volby prý ani zdaleka nebyly na školách apolitické. „Když už se po učitelích chce, aby byli tvrdě apolitičtí, tak by se to mělo dodržovat z obou stran,“ dodala Valíková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
