Tvrdšími tresty a novým registrem zvířat chce Klasnová zamezit i tomu, aby domácí mazlíčci končili na talíři. Server idnes.cz připomíná, že pro některé asijské komunity představují domácí mazlíčkové běžné zpestření jídelníčku. Před dvěma roky byla dokonce na tržnicích na Chebsku a Domažlicku odhalena ilegální psí jatka.
"Zvířata jsou brána podle vlastnického práva jako věci a sdílejí tak podobný osud jako dřevo nebo jiné neživé předměty. To je přeci nesmysl. Podobně jako člověk jsou živými bytostmi," kritizuje současnou právní úpravu místopředsedkyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová.
Čtěte také:
Střílení potulných psů: Rudý poslanec proti Klasnové
Klasnová zakázala venčení psů bez vodítek. Pak ale sama venčila
Nová definice: Jateční zvíře
Nedostatky má podle Klasnové i zákon proti týrání zvířat, který je nedůsledný. Například v definici, co je to hospodářské zvíře.
"Hospodářská zvířata jsou v zákoně napsána čistě demonstrativně, nikoliv taxativně. Při volném výkladu tohoto ustanovení mohou například psi, které by někdo choval továrním způsobem čistě na maso, být považováni za hospodářská zvířata," dodává Klasnová.
Absence výčtu hospodářských zvířat slouží i jako argument komunit pojídajících psy. Dana Bočková, která se dlouhodobě ochraně zvířat věnuje, navrhuje, aby slovo hospodářské bylo nahrazeno slovem jateční.
"Bude tak jasně vymezeno, že zabít za účelem konzumace a využití produktů lze pouze jateční zvířata. Mezi ně kočka ani pes nepatři," vysvětluje Bočková.
Podle Klasnové by veterinární správa měla mít větší pravomoci. V současné době totiž její pracovníci nemohou bez povolení úřadů vstoupit na cizí pozemek i v případě, že mají důvodné podezření na týrání zvířat.
"Málo případů dopadne odsouzením. Jedním z důvodů je, že veterinární správa chodí do objektu, kde by mohla být týraná zvířata, po předchozím ohlášení, tudíž většinou jsou důkazy už zahlazeny," vysvětluje Klasnová.
Národní registr zvířat. Účast povinná
Klasnová společně s Bočkovou zdůrazňují potřebu vytvořit národní registr zvířat, který by byl spravován státem. Do něj by pak podle zákona měl veterinář povinnost zvíře zaregistrovat. Zvíře by přitom majitel musel předem očipoval.
"Již dnes existují nějaké soukromé registry. Zápisy do nich jsou ale dobrovolné. Státní registr by mohl pomoci proti různým problémům. Například je zde zákaz zvíře opustit. Majitel zvíře opustí a když se najde, tak bude tvrdit, že ho dávno prodal někomu jinému," argumentuje Klasnová.
S povinnými registry souhlasí i Státní veterinární správa, která kontroly provádí. Za zvláště problematické vidí, že řada lidí, kteří týrají zvířata, mají i po usvědčení možnost chovat další. Stačí přihlásit zvíře v jiném kraji.
"Neumím si představit, jak by centrální registr přesně fungoval, ale myslím si, že by opakovanému týrání ze strany jednoho chovatele mohl zabránit," potvrdil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Podle něj je problém v tom, že zákaz činnosti chovu nebo odebrání týraných zvířat se řídí většinou obecní vyhláškou.
Sociální demokraté by zákon mohli podpořit
Fanouškem zvířecího registru je i poslanec Tejc. Myslí si ale, že je třeba dát například majitelům psů dost času na očipování čtyřnohých miláčků.
"Je nesmysl to schválit a dát pejskařům půlroční lhůtu, času by mělo být mnohem víc," míní sociálnědemokratický poslanec.
Tejc návrh Kateřiny Klasnové nezná, je však připraven ho podpořit pod podmínkou, že bude podobný tomu, který on sám připravoval před dvěma lety.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ro
