Havel psal nedávno Klausovi k narozeninám. Prezident poděkoval a připojil krátký vzkaz: "V minulosti chtěl pořád někdo vytvářet nového člověka, jednou komunistického, podruhé zas jiného. On se ale ani teď nedá pravdoláskovsky vytvářet nějaký nový, jiný člověk. Jsme to pořád my."
"Jinými slovy nemá to cenu pokoušet se člověka měnit k nějakému ideálnímu vzoru. Pokoušet se o morální ideály je ztrátou času, pokud se nejedná přímo o kontraproduktivní úsilí," interpretuje Klausova slova analytik mezinárodního dění Lukáš Sedláček v komentáři pro server ihned.cz.
Naopak Havel je spíše "donquijotovský" idealista. "Zasazuje se po celém světě o udržování jistých morálních zásad a možná pro mnohé až naivně věří v sílu abstraktních pojmů jako pravda a láska měnit, či vylepšovat odvěkou lidskou přirozenost," podotýká Sedláček.
Potřebujeme obě dvě ideje
"Klaus je Čechům svou pragmatičností, věcností a populistickým nacionalismem bližší než idealistický a intelektuální Havel. Přitom je to Havel a ne Klaus, který se stal inspirací pro mnohé lidi bojující proti bezpráví a morálnímu nihilismu."
Potřebujeme ovšem ideály obou mužů. "Nedá se říct, že by Klaus neměl pravdu, nebo že by jí neměl Havel. Pravda je jako víla, kterou na chvíli můžeme na louce pokryté měsíčním světlem vidět a být jí okouzleni, ale nikdy si jí nepřivedeme domů," píše Sedláček. "Je myslím dobré mít v sobě Klausův pragmatismus a neusilovat tak o nemožné, na druhou stranu my a naše okolí potřebujeme Havlovu neustálou žízen po pravdě a lásce."
Čtěte:
Divoká příroda, nebo pily dřevorubců? Havel a Klaus vedou spory
Havel odsoudil Klause za Bátoru. Nechválí ani Bártu
Fotokoláž: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: par
