„Chceme těmto kdysi kočujícím lidem umožnit přístup k půdě. Realita je taková, že mnozí Romové půdu nevlastní. A ze zkušenosti vím, že řada z nich má pro půdu cit. Jsou to výborní zemědělci. Potřebují jen naší důvěru," vysvětluje Štefan Straka pro server Aktuálne.sk.
SLEDUJEME téma: Romové
Ani jedna z romských žen nemá v obci Rudlov práci. "Tady v okolí prácí nenajdu. A doma mám děti, takže nemohu cestovat daleko. Ale chodím do Košic do školy, studuji sociální práci. Kdybych měla peníze, udělám si bakalářský titul a zkusila bych to jako asistentka učitele tady ve škole," vypráví Renáta Kroková.
Hospodaření na biofarmě jim tak často pomáhá utéci od stereotypu doma. To je podle některých českých politiků častý důvod, proč se nezaměstnaní uchýlí k nelegální činnosti. "Několik let jsem dělala v lese, byla to dobrá práce. Sekali jsme trávu, sázeli stromy. Začátkem devadesátých let jsem šla na mateřskou a po ní mě už zpět nevzali. Sem chodím ráda, člověk je doma někdy až nespokojený," říká Eva Horváthová.
Související: Pozor, aby nepokoje nevyhouply do sněmovny radikály. Expert varuje
Velkým přínosem je i to, že sem romské ženy mohou vodit své děti. Podle farmáře Straky to ženy přiměje k práci, zároveň pak děti vidí před sebou vzor. Místní starostové činnost sdružení chválí, zároveň mu ale plně nevěří. "Pokud by se o tuto část vesnice nikdo nestaral, chátrala by. Ale jak jim to dlouho vydrží, to si netroufám říci," tvrdí například starosta Rudlova Ján Markuš.
Čtěte také:
- Klaus vyzval k razanci na severu. Rath: Ať vyrazí v tanku s Hájkem
- Politička ČSSD v Bílině má strach: Romové se sem stěhují ze Slovenska
- Na Cikány platí jen tvrdá ruka. Drsná reportáž z Ústecka
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
