Kohout: Havel po '89 nemohl být rebel. I proto jsme se už tolik nepřátelili

23.12.2011 18:00

¨Poté, co se stal Václav Havel prezidentem, už nemohl být dál rebel. Takto na něj vzpomíná jeho přítel v disentu i konkurent na divadle Pavel Kohout. Po roce 1989 jejich přátelství trochu ochladlo, pořád ho ale považuje za jednoho z nejdůležitějších lidí ve svém životě.

Kohout: Havel po '89 nemohl být rebel. I proto jsme se už tolik nepřátelili
Foto: Hans Štembera
Popisek: Václav Havel: Devátý prezident Československa, první prezident České republiky

Spisovatel a dramatik Pavel Kohout vzpomínal na Radiožurnálu na svého přítele v disentu Václava Havla. Právě dnes byl totiž bývalý prezident pohřben. „Vysvětloval, že právě on musí být prezidentem, protože jeho protikandidát byl zatěžkán moskevským protokolem,“ vzpomíná na Václava Havla Kohout.

Zároveň byl ale Havel rebel. Podle Kohouta se to dalo velice těžko skloubit s pozicí prezidenta. A tak Havel přestal být rebelem a raději se pokusil spojit post prezidenta a disidenta.

„Já jsem ho od první chvíle vnímal jako svého životního konkurenta, v dobrém slova smyslu,“ vzpomíná Kohout. Havel a dramatik Josef Topol prý byli těmi umělci, kteří ho hnali dál a nutili ho neustále se zlepšovat. Havla jako konkurenta prý vnímal jen dobře.

Po jeho smrti však bude každý vnímat exprezidenta čím dál pozitivněji. „Osobnost Václava Havla se bude během let jevit stále pozitivněji,“ uvedl v rozhlase. Podle něj se zrno oddělí od plev. „Teď teprve dojde k tomu, k čemu došlo i po smrti Tomáše Garigguea Masaryka,“ přirovnal Havla k prvnímu československému prezidentovi.

Před rokem 1989 prý Kohout Havla bral jako nevlastního bratra. Po sametové revoluci ale k tomu už nikdy nedošlo. „Člověk, který se stane z rebela vrchností, musí vzít na vědomí, že se musí podřídit protokolu vrchnosti,“ dodal. To ho prý od některých lidí oddalovalo. Podle Kohouta si prý také tehdy prezidentovi občas postěžoval, že něco není jako dříve. „Vládci jsou z toho pak unaveni,“ uzavřel metaforicky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: pan

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

18:35 Ani Hitler si to nedovolil. Ochranný artefakt naší země vyvezen do Německa. Katolík drtí Pavla. V neděli akce

„Pokud ten pán neví, co se stalo 15. března 1939, tak je otázka, jestli je pro výkon funkce preziden…