Výzkum provedli demografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Slouží k porovnání úrovně zdravotnictví v jednotlivých zemích. Výsledky ukazují, že ročně v Česku umře až 24 tisíc lidí, kteří by klidně mohli žít dál.
Jedná se o dospělé i děti, kteří zemřeli předčasně na jednu z přibližně 80 daných příčin. Mezi nimi je třeba zánět slepého střeva, záškrt, rakovina prsu nebo vrozená vada srdce. Demograf Boris Burcina z Univerzity Karlovy potvrdil serveru iDnes.cz, že se jedná o onemocnění, které je možné vyléčit pomocí prevence nebo vhodné léčby.
Data statistického úřadu také ukazují, že během uplynulých pěti let zemřelo v průměru 106 tisíc lidí ročně na zdravotní problémy.
„Rozhodující situací je stádium nemoci, ve kterém poprvé pacient vyhledá zdravotnické zařízení. Pokud je časné, lze smrt odvrátit,“ řekl na iDnes.cz lékař a náměstek ředitelky jičínské nemocnice Martin Šimák. Dodal, že v praxi nelze odvrátit všechna úmrtí, která nastávají.
V odvratitelné úmrtnosti je ČR až na 25. místě. Nejlépe je na tom Francie
Ministerstvo zdravotnictví operuje s touto statistikou jako s ukazatelem efektivity a kvality zdravotnické péče. Jedná se o takzvanou odvratitelnou úmrtnost, která slouží i při mezinárodních srovnávání.
Minulý rok Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) přepočítala výsledky na 100 tisíc obyvatel a srovnala je ve 31 zemích. Česká republika se dostala až na dvacáté páté místo. Nejlepší výsledek měla Francie a nejhorší bylo Estonsko.
„V době socialismu jsme měli zdravotnictví horší než v západní Evropě. Bylo to dáno zejména technickou zaostalostí. To jsme po revoluci zlepšili. V čem ale naše zdravotnictví stále kulhá, je koordinace poskytované péče,“ řekl iDnes.cz poradce ministra zdravotnictví Pavel Vepřek.
Je potřeba, aby pacient dostal správnou péči a ve správný čas na správném místě
V České republice připadá na 1000 pacientů 7,1 nemocničního lůžka. Podle OECD je průměr v zemích necelých pět. V materiálech ministerstva se dále uvádí, že v zemích OECD se za posledních 50 let zvýšila délka dožití o 11 let, v České republice o pět.
Při srovnání počtů lékařů jich má ČR 3,6 na 1000 obyvatel, zatímco v Japonsku s nejdelší délkou života je to 2,2 lékaře.
Vepřek dodává, že v Česku chybí pravidla pro pohyb pacienta v systému. „Tak, aby pacient dostal správnou péči, správným způsobem a ve správný čas, na správném místě. Nyní je akcentována svoboda lékařů, ale systém potřebuje někoho, kdo bude dohlížet na výsledky a podle nich bude procesy upravovat,“ řekl serveru iDnes.cz. Zlepšit tento stav prý mohou lékařské standardy, které doporučují postupy léčby.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe
