Právo je podle Zdeňka Koudelky nastaveno jinak, než jak ho interpretuje Pavel Rychetský. „Až do roku 1993 jmenoval funkcionáře v prokuratuře generální prokurátor, který měl postavení samovládce. Od roku 1994 zákon o státním zastupitelství toto soustředění moci v prokuratuře, která vycházela ze sovětského modelu, zrušil,“ vysvětluje bývalý poslanec za ČSSD, kterého prezident Václav Klaus navrhoval na soudce Ústavního soudu, ale neuspěl.
„Nástrojem dělby moci ve veřejné žalobě je, že na jmenování vedoucích státních zástupců se musí shodnout dva subjekty. Většinou ministr s navrhujícím vyšším vedoucím státním zástupcem či ministr a vláda při jmenování nejvyššího státního zástupce,“ pokračuje v textu, který zaslal redakci ParlamentníchListů.cz.
„Ministr je člen vlády, která má ústavní odpovědnost k Poslanecké sněmovně. To je základ parlamentní demokracie. Tuto odpovědnost nejvyšší státní zástupce nemá. Pokud někdo hovoří o právech členů vlády jako o formálních, fakticky převádí práva ministrů na jiné funkcionáře bez vazby na Poslaneckou sněmovnu. To je tunelování parlamentní demokracie,“ varuje Koudelka.
Zákon je podle něj stanoven jasně. K jeho změnám měl prý Rychetský příležitost. „Dlouholetý člen několika vlád Rychetský nikdy nedal návrh na změnu zákona, aby byl po sovětském vzoru nejvyšší státní zástupce jediným pánem nad obsazováním funkcí ve státním zastupitelství, a dříve neprezentoval názor, že ministr musí vyhovět návrhům, které dostane,“ píše právník.
„Ministr v našem ústavním systému stojí v čele rezortu, za který nese odpovědnost vláda před Poslaneckou sněmovnou. Je oprávněn i povinen vykonávat svá práva. Není loutka jiných orgánů,“ uzavírá.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pan
