Asi pět stovek studentů dorazilo ve středu odpoledne do auly Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci poslechnout si slova prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Ten hovořil hlavně o tom, jaký bude, v případě svého zvolení hlavou státu, vyvíjet tlak na vládu, poslance a senátory. Řeč byla také o opoziční smlouvě, korupci, zavedení poloprezidentského systému nebo o první volbě prezidenta a volební účasti na ní.
Jak udělat z vedlejší koleje hlavní nádraží?
Jak udělat z vedlejší koleje, kterou je dnes prezidentská funkce, hlavní nádraží? To byla otázka, kterou si položil na úvod diskuse se studenty Miloš Zeman. „Občas se tvrdí, že prezident republiky má podle české ústavy velmi malé kompetence a že by se tyto kompetence, zejména v případě přímé volby prezidenta, měly rozšířit. Já s tímto názorem nesouhlasím. Domnívám se, že Ústavou dané kompetence prezidenta jsou naprosto dostačující a prezidenti téměř nevyužívají práva účastnit se zasedání vlády nebo kdykoliv promluvit k oběma komorám parlamentu,“ sdělil přítomným posluchačům prezidentský kandidát.
Psali jsme:
A pokračoval: „Teď si představte to oživení v sále a tu radost ministrů, když pracovitý prezident bude přicházet každý týden na zasedání vlády. Představte si radost poslanců a senátorů, když dlouhé projevy zablokují projednávání bodů těchto úctyhodných komor. Pokud to prezident fyzicky vydrží, může takto díky přednostnímu právu mluvit dokonce až šestnáct hodin. Musí si ale s sebou vzít termosku s čajem, deku, a pokud mu dojdou myšlenky, tak i Bibli,“ nastínil své možné počínání a vysloužil si aplaus.
Zeman jako de Gaulle?
Spolu s ním byl za řečnickým stolem vedoucí místní katedry politologie a evropských studií Tomáš Lebeda. „Nemohu se ubránit dojmu, že to není jen Skandinávie, která je vám inspirací, ale také rok 1958 ve Francii, kde si Charles de Gaulle přetvořil prezidentský úřad k obrazu svému a rozhodl se více prosazovat přímou demokracii, referenda a vyvíjet tlak na vládu a premiéra a směřovat k zavedení poloprezidentského systému,“ řekl směrem k Zemanovi politolog. Načež Zeman souhlasně přikývl.
Psali jsme:
Následoval dotaz studentky na téma, jak zvýšit volební účast a jaký je Zemanův odhad ve volební účasti při první volbě hlavy státu. „Nejjednodušší a nejsprávnější způsob, jak zvýšit volební účast, je zavést volební povinnost a to není nic nového. Málokdo ví, že u nás existovala za Masarykovy první republiky. Spočívalo by to v tom, že když nepřijdete k volbám, tak zaplatíte penále ve výši pěti dobrých večeří v dobré restauraci. To člověka nezruinuje, ale už to stojí za to, aby obětoval dvě hodiny a šel k volbám,“ odpověděl čestný předseda Strany práv občanů – Zemanovci.
První volba? Jako první soulož
„Pokud jde o můj odhad volební účasti. Protože to budou první prezidentské volby a podobně jako v případě první noci jsme zvědaví na to, co to přinese, tak bych odhadl volební účast na sedmdesát procent. A protože v obou případech patrně následuje zklamání, tak se obávám, že při druhé prezidentské volbě bude volební účast podstatně nižší,“ uvedl dále Zeman, čímž pobavil přítomné posluchače.
Byl Viktor Kožený plodem opoziční smlouvy?
Poté se stočila diskuse směrem k opoziční smlouvě. Dotazujícího zajímalo, zda tato smlouva nemohla způsobit podhoubí dnešních korupčních skandálů, protože podle něj znemožnila, aby zde existovala správně fungující opoziční strana. Poté tazatel Zemanovi připomněl jeho dřívější předvolební heslo „Akce čisté ruce“.
Psali jsme:
„Ano, existuje tato hypotéza,“ potvrdil Zeman. „Ale jde o novinářské klišé,“ neopomněl si tradičně rýpnout do českých žurnalistů někdejší předseda vlády. A dodal: „Byl Viktor Kožený plodem opoziční smlouvy? Byly lehké topné oleje plodem opoziční smlouvy? Pokud máte alespoň minimální informační povědomí, tak byste jistě věděl i o desítkách dalších kauz, které se odehrály dávno před opoziční smlouvou a které v době této smlouvy tento rozměr zdaleka neměly,“ argumentoval Zeman s tím, že jeho vláda podala 2 500 trestních oznámení na nejrůznější tuneláře. „Z těchto oznámení zhruba třetinu odložila policie, u další třetiny státní zástupci nezahájili trestní stíhání a poslední třetina, pokud se dostala před soud, skončila buď s velmi mírnými tresty, nebo dokonce s osvobozujícími rozsudky,“ připomněl.
Korupce a státní správa
„Uvedu jeden příklad, který skončil asi před rokem a půl,“ pokračoval Zeman. „Šlo o úvěrový podvod za miliardu korun. My jsme to žalovali. Jednání probíhalo zhruba deset let a soud vynesl osvobozující rozsudek se zdůvodněním, že nešlo o úvěrový podvod, ale o chybný podnikatelský záměr. Vyvodil jsem z toho jednoznačné podezření, že ona korupce, která ovšem nezačala opoziční smlouvou, ale krátce po roce 1990 Viktorem Koženým a privatizačními a investičními fondy, prorostla do státní správy. Proto potřebujeme zákon o prokázání příjmů a majetku, který musíme v první řadě aplikovat na policejní důstojníky, státní zástupce anebo na soudce,“ nastínil představu svých programových cílů Miloš Zeman.
-
Další reportáže ParlamentníchListů.cz ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Ing. Miloš Zeman
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Kupka
