Podle Gregora jsou projevy jedním z mála nástrojů, kterými může prezident prezentovat své postoje a působit na veřejné mínění. "Zatímco v prvním funkčním období Václav Klaus zastával až na výjimky nekonfliktní postoje, ve druhém období se stal v některých tématech téměř nesmiřitelným," řekl Gregor. Změna chování může podle něj souviset s tím, že v prvním funkčním období musel prezident vystupovat umírněně, aby byl atraktivnější pro tehdejší volitele.
Výzkum sledoval tematické zaměření, stavbu a vyznění projevů. Podle analýzy byly Klausovy projevy zaměřené na Evropskou unii nejčetnější, tři výzkumníci z Mezinárodního politologického ústavu v Brně jich napočítali 135. Druhým nejoblíbenějším Klausovým tématem byla zahraniční politika, které věnoval 117 projevů, a třetím politická situace v ČR s 81 proslovy. Dvě třetiny proslovů obsahovaly více témat. Zatímco v předprezidentském období bylo 44 procent Klausových projevů o EU negativních, v prvním volebním období to bylo 47 procent a ve druhém volebním období 72,5 procenta.
Jedním z nejvýraznějších projevů z poslední doby, o němž zřejmě veřejnost nejvíce diskutovala, byl novoroční projev, kterým prezident vyhlásil amnestii. "Tuto informaci zmínil až v závěru projevu, jako by nešlo o nijak zásadní informaci. V následujících dvou projevech Klaus amnestii obhajoval a stylizoval se do role oběti útoku, zejména ze strany médií. Ostatně kritika médií se v Klausových projevech objevuje prakticky po celou dobu," uvedl Gregor.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: joh
