„I když ho strana ještě před několika týdny veřejnosti představovala jako svého nejlepšího muže pro vedení země, ve svém vlastním vedení si ho teď nečekaně odmítla ponechat,“ píše Ondřej Kundra a hledá možné příčiny. Podle autora článku bylo na sjezdu ČSSD zjevné gesto Miloše Zemana, když se šel po projevu pozdravit se straníky. K Jiřímu Dienstbierovi vůbec nezamířil a srdečně se zdravil pouze se svými stoupenci. „Před plným sálem se k němu obrátil zády a sjezd opustil,“ píše Respekt. První „náraz“ obou mužů se však podle Kundry odehrál před 13 lety. Dienstbier tehdy předsedal Mladým sociálním demokratům a na premiéra Zemana zaútočil, když ho vyzval k rezignaci na post předsedy ČSSD. Podle Respektu mu tehdy vyčítal neúspěch v krajských volbách a „neochotu řešit narůstající aféry v Zemanově okolí.“ Šlo především o případ Olovo a projekt předražených stíhaček Gripen, upřesňuje Respekt. Potřebu vyvolávat střety většina Dienstbierových známých prý přičítá formování jeho osobnosti v dětství, kdy vyrůstal v prostředí známého a komunisty vězněného signatáře Charty 77 Jiřího Dienstbiera staršího, který byl také respektovaným ministrem zahraničních věcí.
Vzestup v ČSSD
Před třemi lety, píše Kundra, panovala v ČSSD pochmurná atmosféra. Po sněmovních volbách, hledala ve svých řadách charismatické politiky, kteří by měli šanci na úspěch ve volbách komunálních. Ve sněmovních volbách voliči Dienstbiera “vykroužkovali“ z devátého místa na páté, a on se tak prý jevil jako vhodný kandidát. „Nakonec mu tedy delegáti pražské stranické konference dali mandát pro bitvu o post primátora,“ píše se v Respektu. „Dienstbier vystihl dobu a srozumitelně vypíchl problém, který tehdy Pražany nejvíce pálil – všudypřítomnost korupce.“
Přes osmnáctiprocentní volební výhru se ale Jiří Dienstbier do vedení města nedostal. „Většina špiček pražské ČSSD, jež si ODS roky zavazoval tím, že je nechávala vydělávat miliony v dozorčích radách městských podniků, se totiž Dienstbierovi vzepřela,“ upřesňuje Respekt. Proti jeho vůli ČSSD uzavřela dohodu o rozdělení moci právě s ODS.
„Dienstbier, jak prý tvrdí jeho okolí, sám sebe víc než politika prožívá coby morální maják,“ říká pražský politik Jiří Bodenlos. „Svým založením je spíše muž viditelných gest a činů než nějaký systematik. Dotahovat věci do konce ho nebaví,“ dodává.
Umím čekat
Článek v Respektu se zabývá další možnou kariérou Jiřího Dienstbiera. Zmiňuje jeho prezidentskou kandidaturu a neúspěch při volbě místopředsedy ČSSD. Zároveň však poukazuje na přání předsedy ČSSD spolupracovat s Dienstbierem, protože prý umí oslovovat a mobilizovat pro stranu klíčové, nepříliš loajální přelétavé středové voliče. Bohuslav Sobotka s ním také počítá ve stínové vládě jako s ministrem spravedlnosti. Jiří Dienstbier podle Respektu k tomu říká: „Ze strany nikam odcházet nechci. Umím čekat a časem vstát i ze zdánlivě ztracené situace. O to teď budu usilovat.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
