Primátor Brna: 37. sjezd ČSSD vnímám jako nový začátek pro naši zemi

V pátek 8. března proběhla inaugurace nového prezidenta. Jak se vám líbil inaugurační projev nového prezidenta republiky Miloše Zemana? A co od něj jako od prezidenta očekáváte? Myslíte, že se za tu dobu, co byl mimo aktivní politiku, změnil?

Jedním slovem? Líbil se mi moc. Miloš Zeman již v minulosti proslul svou rétorickou zdatností a zejména otevřeností pojmenovávat problémy jasně. A na rozdíl od jiných politiků je připraven nejen kritizovat, ale také se spolupodílet na hledání řešení. V tomto směru tak přeji Miloši Zemanovi hlavně vytrvalost v odhodlání proměňovat myšlenky a vize ve skutečnost. Odchod Miloše Zemana z vrcholné politiky před několika lety a jeho opětovný návrat na scénu vnímám pro „všech 10 milionů občanů ČR jako jedno velké plus“. On svůj čas totiž přítomností v realitě rozhodně nepromarnil.

V březnu také proběhl sjezd ČSSD. Jak byste sjezd hodnotil? Došlo také k výměně místopředsedy strany, kdy hejtman Chovanec nahradil senátora Dienstbiera. Jak změnu vnímáte? Prozradíte nám Vaše favority? Například předseda ČSSD se již nechal slyšet, že výsledek vnímá jako osobní prohru, jelikož Dienstbiera do vedení strany preferoval. Na druhou stranu jsou pro mnohé názory Dienstbiera polarizující. Jak se na to díváte Vy?

37. sjezd ČSSD vnímám skutečně jako nový začátek pro naši zemi, kterou čeká v roce 2014 supervolební rok. Ten bude jednoznačně klíčový pro další směřování České republiky. Nové tváře ve vedení sociální demokracie tak vítám a v tomto ohledu sjezd zcela splnil moje očekávání. Na druhou stranu apeluji na spolustraníky pro nové věci neopouštět staré. Není totiž až tak rozhodující, zda nové či staré, ale zda dobré či špatné.

Brno má poměrně významnou strategickou polohu. Jak se to projevuje na pracovních příležitostech a množství investorů, kteří do města přichází?

Ano, máte pravdu. Brno leží v centru Evropy v blízkosti tří evropských metropolí Bratislavy, Prahy a Vídně. A tato geografická výhoda má pro stávající i potenciální investory konkrétní pozitiva. Týká se to například nákladů firem, vědeckých center či univerzit na logistiku osob a zboží. Z Brna je přímé letecké spojení například s Moskvou, Londýnem a dalšími destinacemi, kromě toho Brno čerpá výhody zejména z blízkosti letiště ve Vídni, které je významným leteckým uzlem nejen v kontextu Evropy. Investoři výhodnou geografickou polohu sice oceňují, ale sama o sobě samozřejmě nestačí.

Mohu s potěšením konstatovat, že se Brno postupně stává městem, jehož ekonomika je postavená hlavně na znalostech. V Brně působí řada globálně úspěšných technologických, strojírenských a IT firem jako například Honeywell, IBM, FEI, AVG, Siemens, ABB, Zetor atd., pro jejichž úspěch je důležité, že jim Brno nabízí kvalifikovanou pracovní sílu. Vždyť ve městě studuje přes 80 000 vysokoškolských studentů. Vznikají také nová vědecká centra excelence jako například ICRC nebo CEITEC s globálními ambicemi. A to ve spojení se silnou průmyslovou tradicí, kvalitní infrastrukturou a zejména tím, že je Brno vnímáno jako bezpečné místo pro kvalitní život, neustále láká nové investory. A z toho pak následně profitují obyvatelé Brna. Mají lepší možnost pracovního uplatnění, a to i v této složité době, kdy celá Česká republika prochází ekonomickou recesí.

Brno se může chlubit ale i množstvím univerzit. V současnosti je hodně diskutována reforma školství. Jak se na návrhy vlády, ale i stínového ministra Chládka díváte? Do jaké míry jsou pro školství a studenty přínosné?

Osobně bych více než na diskutované reformy školství kladl v současné době větší důraz na základní stavební kameny resortu školství. Domnívám se totiž, že v první řadě by českému školství prospěla stabilizace bez přehmatů, třeba v podobě státních maturit. ČSSD staví svůj program na koncepci sociálního státu jako nástroje zajištění prosperity pro co nejširší společenské vrstvy s cílem vytvářet podmínky mimo jiné pro rovný přístup ke vzdělání, práci, k občanskému i osobnímu uplatnění. Již dnes se ale stává vysokoškolské studium pro řadu rodin z ekonomického hlediska nedostupné. Školné nebo v modifikované podobě tzv. zápisné na VŠ by hranici dosažitelnosti jen ještě vzdálilo. Pro studium na veřejné škole musí zůstat jako určující předpoklady studenta pro vzdělávání, a ne výše příjmu rodičů.

Již loni jste se pro naše stránky vyjádřil, že pokud projde novela RUD, bude to mít pro město katastrofální důsledky. Novela byla přesto schválena. Jak konkrétně se projevila do rozpočtu města?

Příjmy schváleného rozpočtu statutárního města Brna na rok 2013 jsou skutečně meziročně nižší o celou miliardu korun, přičemž důvodů je více. Jen novela zákona o rozpočtovém určení daní, proti které Brno tvrdě bojovalo, připravila naše město na daňových výnosech o zhruba 200 milionů korun ročně, zkrácen byl také příspěvek na žáky ve výši 48 milionů korun. V kombinaci s vládní politikou premiéra Nečase to znamená razantní zásahy do městské pokladny. Město Brno tak při přípravě rozpočtu na rok 2013 muselo složitě hledat možné úspory, a to jak v provozních, tak i investičních výdajích. Na provoz, tedy na zajištění základního chodu města jdou z městské pokladny nyní zhruba tři čtvrtiny financí. Jsou to peníze, které musíme zaplatit, aby např. veřejné osvětlení svítilo atd. Stále méně peněz na investice je bohužel hlavní příčinou toho, že se některé stavby musí odložit nebo se jejich realizace rozkládá do více let. Občané tento stav, např. úsporná opatření v městské hromadné dopravě apod., logicky vnímají negativně. Paradoxně svou nespokojenost prostřednictvím petic místo vládě adresují vedení města.

Jak pokračuje rozsáhlá rekonstrukce Janáčkova divadla?

Rekonstrukce Janáčkova divadla pokračuje dále, a to i v této ekonomicky nepříznivé době. Budova Janáčkova divadla s operní a baletní scénou byla postavena již v roce 1965, od té doby byly první významnější rekonstrukce zahájeny až v novém tisíciletí. Postupně bylo provedeno zajištění statiky budovy a její opláštění, stavebně-montážní práce byly realizovány při opravě střechy a jevištní technologie, proběhla výměna sedadel, venkovních obkladů atd. Kompletně byly rekonstruovány jevištní stoly, tedy otáčivá mohutná kovová konstrukce, která sahá patnáct metrů pod jeviště a díky níž se může jeviště naklánět, vysouvat nahoru jako schody nebo naopak vytvořit velké propadliště. Za posledních deset let bylo do projektu „Dokončení rekonstrukce a dobudování komplexu Janáčkova divadla“ investováno přes 509 milionů korun. V současné době se připravuje projekt zaměřený na úpravu veřejného prostoru před Janáčkovým divadlem. Součástí tohoto projektu jsou mimo jiné stavební úpravy v budově divadla, které umožní provozní propojení budovaného podzemního parkovacího domu s prostorami divadla. Kromě toho zahrnuje obnovu pomníku Leoše Janáčka, vodních prvků a sadové úpravy včetně veřejného a slavnostního osvětlení.

Brněnskou dálnici D1 čekají ve směru na Prahu rozsáhlé opravy. Jaké další opravy v dohledné době v rámci infrastruktury plánujete? A jak byste celkově hodnotil dopravu ve městě?

Dálnice D1 představuje dopravní páteřní osu v naší zemi. Je více než zřejmé, že ji při každodenním maximálním zatížení nelze donekonečna jen užívat, ale je nutné ji také adekvátně udržovat, opravovat a hlavně modernizovat. Předně očekávám, že plánovaná oprava dálnice D1 bude investorem Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) a jejich dodavateli dobře zvládnuta a kolem Brna tak nenastanou žádné mimořádné dopravní komplikace. Dálnice D1 totiž nahrazuje funkci nedobudovaného jižního segmentu velkého městského okruhu (VMO, silnice I/42) a každá komplikace tak má také velmi významné dopady na dopravu ve městě Brně.

Obecně hodnotím dopravní situaci v moravské metropoli mimo dopravní špičku jako vcelku dobrou. Této situaci rovněž přispívá fakt, že se na přepravě obyvatel podílí významnou měrou i městská hromadná doprava. V dopravních špičkách se však projevuje nedostatečnost dopravní infrastruktury, a to chybějící západní tangenta města a především nedostatečná kapacita některých úseků velkého městského okruhu. Dlouho očekávané zprovoznění Královopolských tunelů přineslo očekávané zrychlení dopravy v některých úsecích. Ukázalo se ale jako zcela nezbytné, aby navazující úsek ulice Žabovřeské byl také čtyřpruhový v celé své délce, neboť současný dvoupruhový úsek v Pisárkách podél řeky Svratky se stává oním pověstným úzkým hrdlem. Velkým problémem zůstává nadále doprava v klidu, a to zejména v historickém centru města. Ale i zde se „blýská na lepší časy“. Parkovací dům Kopečná se již staví, stejně jako velkokapacitní podzemní garáže u Janáčkova divadla. Rozhýbala se opět i příprava výstavby parkovacího domu Panenská. Všechny stavby by tak měly přinést dohromady cca 900 nových parkovacích míst v centru města.