Deníku Právo se podařilo získat některé z dokladů, na jejichž základě dospěla vláda k určení majetku, který má být vrácen církvím. I s těmito dokumenty chce vláda vystoupit před Ústavním soudem, až se bude projednávat stížnost proti zákonu o vyrovnání státu s církvemi. Autorem připravované argumentace je ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna. Ten zdůrazňuje, že se vláda snažila dospět ke spravedlivému vyrovnání.
Jak se došlo k cenám půdy?
„Hodnota byla počítána podle tržních cen tak, aby představovala spravedlivou hodnotu majetku, který byl církvím protiprávně odebrán a se kterým nemohly nakládat a mít z něj užitky,“ tvrdí Mlsna. Odhadem má seznam majetku, u nichž se uvažuje o vrácení, asi sto tisíc položek.
Kritici restitucí poukazují např. na to, že zemědělská půda je v případě církevních restitucí oceňována výše, než je u zemědělské půdy obvyklé. Mlsna to vysvětluje tím, že se zemědělské půdy, původně patřící církvím, postupem let často staly stavební parcely, které mohou mít hodnotu milionů korun a bylo by nespravedlivé na tyto pozemky aplikovat cenu zemědělské půdy za metr čtvereční z roku 1991. Byla proto stanovena cena 44,48 korun za metr čtvereční, u lesů se došlo k částce 27,78 korun za metr čtvereční. Vycházelo se ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství ke konci roku 2000.U vodních ploch pak vláda počítá s dvěma sty tisíci korunami za hektar, ale není zcela jasné, jak k této částce došla.
Již vláda Mirka Topolánka (ODS) stanovila cenu metru plochy zastavěné přízemní budovou venkovského typu na 12 500 korun. U vícepodlažních budov je to 25 000 tisíc korun. Mlsna k tomu dodává, že je v ceně zahrnuta i hodnota movitých věcí umístěných v budovách.
Původní církevní majetek za 134 miliardy korun
Součtem těchto částek se došlo k sumě 134,7 miliardy korun. Od této sumy došlo k odečtení majetku, jenž je ve zprávě Státního pozemkového úřadu, a majetek, s nímž hospodaří Lesy ČR. Touto cestou úředníci došly na vyčíslení majetku plánovaného k vrácení na 75 miliard korun a 59 miliard korun v podobě finanční náhrady rozložené do třiceti let, plus úroky. Částka se může i díky inflaci dostat k 96 miliardám.
Je sice pravdou, že od roku 1948 stát na platy duchovních vydal asi 60 miliard korun, ale odborníci z Národohospodářské fakulty VŠE spočítali, že by církve mohly dosáhnout až sto jednačtyřiceti miliard korun, kdyby komunisté tento majetek nezabavili, a církve na něm mohly hospodařit.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
