„O mnohých z těchto případů se vedou spory a je pravděpodobně jen otázkou času, kdy se některý z nich dostane k Ústavnímu soudu,“ diví se Best. Jelikož je abolice výhradní výsadou prezidenta, neměl by to být právě prezident, kdo rozhoduje o tom, koho se bude týkat, a nikoli státní zástupce či soudce? ptá se americký novinář.
Je v pořádku, že amnestii aplikují soudci a státní zástupci
Ale advokátka Hana Marvanová, která se podílela na přípravě žádosti senátorů na zrušení části amnestie k Ústavnímu soudu, potvrzuje, že „po formální stránce je v pořádku, že amnestii aplikují soudci a státní zástupci“. „Tak to prostě je. Soudy rozhodují v konkrétním případě, jestli se na dotyčného ty obecné znaky amnestie, jak je formulována, vztahují, nebo nevztahují. Pak vynesou rozhodnutí buď o zastavení trestního stíhání, když dospějí k závěru, že se na případ amnestie vztahuje, nebo rozhodnou o opaku a trestní stíhání může pokračovat,“ vysvětlila právnička, která s dalšími právníky zkoumala detailně všechny možné aspekty amnestie i abolice.
Amnestie je neadresná
Americký novinář tvrdí, že v případě amnestie je plošný výnos bez konkrétních jmen jistě možný, avšak abolici upravuje odstavec 63 Ústavy České republiky slovy, že prezident „nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“. „Ústava tedy o právu abolice mluví v jednotném čísle, což lze chápat tak, že prezident musí upřesnit, které konkrétní trestní řízení zastavuje,“ je přesvědčen Erik Best o výkladu české Ústavy. Advokátka Marvanová s ním však nesouhlasí.
Psali jsme:
„My jsme to zkoumali skutečně ze všech hledisek, kdybychom dospěli k závěru, že abolice není v souladu s Ústavou, tak to namítneme. Je jednoznačné, že amnestie, jak je v naší Ústavě upravena, je sama o sobě neadresná, to znamená, že nevypočítává, na případy jakých osob se vztahuje. Je druhově určená, stanoví nějaké pravidlo, může to být podle výše trestu, podle typu trestné činnosti, podle toho, jestli jde o nedbalostní nebo úmyslné trestné činy. Takhle druhově bývá amnestie formulována,“ objasňuje. A dodává, že amnestie může zahrnovat jak zahlazení odsouzení, tak odpuštění trestu i zastavení probíhajících trestních stíhání a nařízení, že se trestní stíhání vůbec nemůže zahajovat.
Případy se mohou dostat k Ústavnímu i Evropskému soudu
Erik Best také říká, že o mnohých z případů, kdy bylo zastaveno trestní stíhání, se dnes vedou spory a je pravděpodobně jen otázkou času, kdy se některý z nich dostane k Ústavnímu soudu. Podle advokátky to samozřejmě není vyloučeno. „Když soud rozhodne, že se na určitý případ amnestie nevztahuje a obžalovaný se tím cítí poškozen, protože je přesvědčen, že by se na něj amnestie měla vztahovat, může podat opravný prostředek a s ústavní stížnosti se může dostat až k Ústavnímu soudu, případně až k Evropskému soudu pro lidská práva,“ potvrzuje advokátka.
Advokátka vítá aktivitu nejvyššího státního zástupce
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal k Nejvyššímu soudu dovolání ohledně sedmi případů, které soudy kvůli letošní novoroční amnestii ukončily. O zrušení amnestie usiluje mimo jiné ve známých případech společností Progres Invest a H-Systém, zaměřil se také na lidi, kteří před spravedlností uprchli do zahraničí. Jaká je šance, že v těchto případech bude trestní stíhání pokračovat?
„Já jsem schopna posoudit H-systém, a ten je opravdu sporný, protože zastánci abolice tvrdili, že pokud trestní stíhání trvá osm a více let a orgány nebyly schopny usvědčit a odsoudit pachatele, je to důvod k zastavení trestního stíhání. Ale právě případ H-systému byl jiný, ten pravomocně skončený byl, soud už dospěl k pravomocnému rozhodnutí, manažeři byli odsouzeni za podvod,“ vysvětluje odlišnost případu od jiných amnestovaných kauz právnička Hana Marvanová, která zastupuje poškozené v kauze H-systém.
V H-systému bylo už pravomocně rozhodnuto o vině i odškodnění
Advokátka dodává, že stíhání sice trvalo u třech manažerů dlouho, protože jeden z nich se mnoho let nedostavoval k soudu. „Už rok a půl před vyhlášením amnestie byl případ pravomocně skončený, ale těsně před koncem roku byl otevřen znovu na základě mimořádného opravného prostředku nejvyššího státního zástupce, který považoval podmíněný trest, který manažeři dostali, za mimořádně nízký,“ popisuje vývoj kauzy.
Nejvyšší státní zástupce tehdy upozorňoval, že pachatelé by měli vzhledem k výši škody, která dosáhla miliardy korun, dostat mnohem přísnější trest. Nejvyšší soud mu dal za pravdu a rozhodl - asi měsíc před vyhlášením amnestie, že by měli manažeři dostat přísnější trest. „Je tedy absurdní, že se na tento případ podle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze amnestie vztahuje, když případ už jednou pravomocně odsouzen byl a pouze byla otevřena otázka trestu. O otázce viny nebylo sporu, o tom už bylo pravomocně rozhodnuto stejně jako o tom, že manažeři H-systému mají nahradit škodu poškozeným. A teď by se to mělo celé na základě amnestie zrušit?“ kroutí nevěřícně hlavou Hana Marvanová.
Považuje to za naprosto absurdní, proto požadavek na zrušení amnestie samozřejmě uvítala. „Proto zatím nepodnikám žádné kroky, záleží na tom, jak se k této sporné otázce postaví Nejvyšší soud. Nedokážu ovšem rozhodnutí předjímat, amnestie je formulována tak lajdácky, pokud to ovšem není záměr, že se paradoxně vztahuje i na usvědčené pachatele,“ konstatuje.
Amnestii musel napsat právník, ale nebyl to Hasenkopf
Advokátka nevěří tvrzení kancléře prezidenta republiky Vratislava Mynáře, že „praví otcové amnestie jsou pan Jakl, pan Hájek a pan Hasenkopf“. Kancléř před pár dny uvedl jako autory kontroverzní novoroční amnestie bývalého hradního vicekancléře Petra Hájka, bývalého šéfa politického odboru Ladislava Jakla a právníka Pavla Hasenkopfa. „.Tito tři lidé velmi intenzívně pracovali na textu amnestie pro pana prezidenta. Připravovali to celé, to znamená, že druhý článek nedomýšlel nikdo jiný než lidé z tohoto týmu,“ uvedl v Právu Mynář.
Hana Marvanová je přesvědčena, že amnestii musel napsat právník, protože je tam řada právních obratů, které zná jen právník. Podivila se však, že z autorství obvinil Mynář Pavla Hasenkopfa. „Už po Novém roce pan Hasenkopf na svých blozích psal, že není jejím autorem, dokonce publikoval návrh, s jakým on přišel. A ten se liší od podoby amnestie, která byla vyhlášena,“ konstatuje právnička.
Prezident Miloš Zeman by měl splnit svůj slib
Hradní právník byl podle advokátky zřejmě jedním ze širokého okruhu spolupracovníků prezidenta, který věděl, že se amnestie připravuje a který poskytl nějaké podklady. „Ale není autorem konečného textu amnestie. Stačí porovnat jeho články a podklady, které zveřejnil,“ dodává Marvanová. Nechápe, proč Mynář prezentoval tyto lidi jako autory amnestie.
„Neřekl, na základě čeho udělal takový závěr, kde k tomu přišel. Na Hradě mají přece přístup do složek spisového materiálu, k počítačům, mohou mluvit s lidmi. Myslím, že informace o skutečných autorech tam jsou. Vypadá to jako nechuť to rozkrýt,“ netají se nedůvěrou k výrokům kancléře právnička. Připomíná, že prezident Miloš Zeman při svém nástupu na post prezidenta slíbil, že se bude snažit pozadí amnestie rozkrýt. „Neudělal v tom vůbec nic. Měl by to splnit,“ vyzývá hlavu státu Hana Marvanová.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
