Nemoc, která v minulosti způsobovala v Evropě epidemie, při kterých umíraly desítky tisíc lidí, převážně dětí, se vrací. V České republice se od začátku roku potvrdil černý kašel u více než tří tisíc osob, což je nejvíce od 60. let minulého století. Po šedesáti letech jsme tedy vystaveni hrozbě choroby, o níž už bylo zvykem hovořit jako o nemoci minulosti. Evidentně zaskočené je ministerstvo zdravotnictví. To na páteční tiskové konferenci ve snaze zklidnit situaci ústy hlavní hygieničky Pavly Svrčinové tvrdilo, že neočkované nesmí posílat ředitelé škol domů, ačkoli se v jimi navštěvované třídě vyskytl černý kašel. Ministerstvo zdravotnictví tímto vzkázalo, že se není třeba řídit vyhláškou, která postup v takovém případě podrobně popisuje. Přitom si ji v minulém roce samo novelizovalo, ale teď se vyhláškou samo odmítá řídit!
Rezort zdravotnictví ve spěchu a bez uvážení reagoval na situaci v Praze, jejíž krajská hygienická stanice informovala školy o postupu pro případ, že se u nich objeví nemocný žák. Tedy doporučila z konkrétní třídy, kde se laboratorně potvrzený případ objeví, odeslat domů neočkované děti. Vzhledem k povinnému očkování by se to mohlo týkat třeba jednoho žáka. Hlavní hygienička toto stanovisko odmítla s tímto zdůvodněním: „Vyhlášce je nadřazen zákon, který říká, že se má při opatřeních postupovat na základě posouzení rizika, a toto bylo ze stanoviska Hygienické stanice hl. m. Prahy vynecháno“. Přitom vyhlášky – stejně jako tato o epidemiologické bdělosti – se vydávají proto, aby detailně popsaly to, co se do zákona kvůli své obsáhlosti nevejde, a aby sloužily jako co nejpodrobnější návod pro to, jak postupovat.
Zvyšuje se podíl osob s menší či žádnou imunitou
Vzpomínáte na prezidenta Billa Clintona v dobrém?Anketa
Vysvětlení pro prudce rostoucí počet případů černého kašle v Česku, což více než 60 let nepamatujeme, má i profesor Jiří Beran, ředitel a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové. „Především je to dáno nízkou efektivitou současných vakcín a tím, že lidem, kteří pertusi prodělávali v dětství a nebyli ještě očkovaní, je cca 67 let a výše. Prodělání onemocnění zanechávalo u nich dlouhodobou imunitu. Tato, k pertusi vcelku rezistentní, skupina osob se stále v populaci zmenšuje a zvyšuje se podíl osob s menší či žádnou imunitou. Jednou za několik let se populací prožene onemocnění černým kašlem a sníží se tak počet vnímavých. Tak jak to probíhá nyní u nás, tak to probíhá podobně v Bulharsku, Makedonii, Černé Hoře, Španělsku a dalších zemích,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz epidemiolog Jiří Beran.
Při pozdní léčbě nastane stádium záchvatovitého kašle
Může se podělit i o vlastní zkušenost s příznaky a průběhem nemoci, protože se s černým kašlem sám potýkal. „Černý kašel jsem prodělal asi před 15 lety. Začíná jako lehké a hlavně časté, nepříjemné pokašlávání, které relativně vzdoruje jakékoliv symptomatické léčbě a v té době je vhodné nasadit antibiotika. Mně diagnostikoval onemocnění pan profesor Havlík při telefonátu, kdy jsme spolu probírali nějakou publikaci, já pokašlával do telefonu, a on mi povídá: ‚Jirko, ty máš pertusi‘. Předepsal jsem si patřičná makrolidová antibiotika, ale již bylo pozdě, a tak jsem přešel do záchvatovitého stadia kašle. To nebylo nijak příjemné, zvláště v noci. Z mého pohledu bych onemocnění charakterizoval u zdravého člověka jako ‚otravné‘,“ vzpomíná na prodělanou chorobu, k níž přišel při sportu.
Psali jsme:
„Nakazil jsem se během soustředění od chlapců ve věku 10 let, které jsem trénoval basketbal. Onemocnění jsem doma přenesl na v té době 11letého syna, který byl standardně očkován. Průběh měl o trošku horší než já,“ podotýká profesor Jiří Beran. Nynější atmosféru kolem nemoci přiživovanou v médiích spojeními typu „černý kašel děsí Česko“ by spíše zklidňoval. „Určitě bych se, prosím, neděsil. Onemocnělo doposud cca 3000 osob, což je malé číslo vzhledem k tomu, kolik osob onemocnělo v letošní zimě na respirační nákazy (chřipku, koronaviry, RS viry adenoviry a podobně) a kolik jich zemřelo. Chránit se je možné očkováním aplikací vakcíny proti černému kašli, tetanu a záškrtu. Ochrana je očekávaná až na 10 let po přeočkování. Samostatná vakcína proti pertusi u nás není dostupná,“ konstatuje vakcinolog.
Ochrana klesá na 86 procent už za rok po aplikaci očkování
Dalo by se očekávat, že když je očkování ze zákona povinné, bude onemocnění černým kašlem minimalizováno tak, jak bylo v posledním více než půlstoletí u nás běžné. Ale protože se tato povinnost nevymáhá pomocí sankcí, je proočkovanost kolem 96 procent. S příchodem statisíců ukrajinských uprchlíků ale toto číslo rapidně kleslo. Černý kašel je nebezpečný hlavně pro nejmenší děti do jednoho roku nebo dvou let. „Pro větší děti, mládež a dospělé, kteří jsou zdraví a netrpí chronickými onemocněními, černý kašel hrozbou skutečně není. Je třeba včas zahájit léčbu antibiotiky, aby nedošlo k vytvoření ‚reflexního‘ záchvatovitého kašle, kde už původce není přítomen a léčba antibiotiky téměř nepomáhá,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz profesor Jiří Beran.
Ale ani očkování není všespasitelné a nákaza se nedá vyloučit ani u všech, co ho absolvovali. Dokonce mohou být i sami přenašeči nákazy. „Ochrana očkováním proti černému kašli není stoprocentní, a tak postupně vznikají i mezi očkovanými skupiny osob, které nejsou chráněny proti černému kašli. Onemocnění mohou šířit i očkovaní. V jedné rozsáhlé a komplexní studii efektivity očkování proti černému kašli, která proběhla v Kanadě, se ukázalo, že v podstatě za 8 let od posledního přeočkování až polovina (49 %) osob není chráněna. Ochrana očkováním v předškolním věku je vyšší než v pozdějších věkových kategoriích, ale hlavně je třeba vzít jako skutečnost, že ochrana klesá na 86 % už za jeden rok po aplikaci očkování,“ zdůrazňuje epidemiolog.
Pražský primátor černým kašlem zřejmě nikoho nenakazil
Ve středu na závěr jednání zdravotnického výboru přiznal poslanec a primátor Prahy Bohuslav Svoboda, že se léčí s černým kašlem. Na jednání přitom dorazil bez respirátoru či jiné ochrany dýchacích cest. Tvrdil, že už je v podstatě vyléčený, že bere šest dní antibiotika, takže už není infekční. Ti, co poblíž něj při jednání nic netušíce seděli, teď mohou dumat nad tím, zda pro ně lékař, primátor a poslanec nepředstavoval riziko nákazy. „Myslím si, že ne. Podle toho, co popisoval svým kolegům na zdravotním výboru ohledně dávkování antibiotik, užil asi dvě balení azithromycinu. Domnívám se, že již po aplikaci prvního balení byly jeho sliznice prosté původce B. pertusis. Čas ale ukáže, zda někdo z jeho kolegů neonemocní,“ dodává ředitel a vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové Jiří Beran.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
