Bay vyčítá Vladimiru Putinovi jeho invazi na Krym a pokusy změnit pravidla hry, která byla na evropském kontinentu stanovena po skončení studené války. Ruský prezident podle Baye i přes podepsání mírových dohod v Minsku pokračuje v eskalaci konfliktu na východní Ukrajině. „Kreml došel k závěru, že západní vůdci jsou slabí a nerozhodní. Putin bohužel ví, jakou taktiku má použít, když chce dosáhnout konkrétních cílů. Využívá beze zbytku propagandu, aby zamaskoval svoji odpovědnost za taktické útoky na bojištích východní Ukrajiny,“ píše Bay.
„V rámci této propagandy přesvědčuje Kreml rusky hovořící obyvatele východní Ukrajiny, že ukrajinské síly jsou krvežízniví bandité. Přitom v povstaleckých táborech jsem viděl nahromaděné obrovské množství zbraní, včetně raket a tanků. To signalizuje, že se naopak na krvežíznivé útoky připravují separatisté,“ cituje Bay vyjádření ukrajinského novináře Romana Cheremského pro Rádio Svobodná Evropa. O přípravě na další vyostření konfliktu však nehovoří pouze ukrajinský novinář. „Rádio Svobodná Evropa naznačilo, že se nejspíš Putin připravuje na rozšíření dosavadního konfliktu,“ poukazuje Bay.
celý text v angličtině najdete ZDE
Americký spisovatel však upozorňuje na to, že stratégové z Kremlu nepočítali s tak razantním poklesem cen ropy, což má na svědomí především Saúdská Arábie. „Saúdové chtěli Americe připomenout, že jsou stále ropnou velmocí, jež tak může nepřímo ovlivňovat i světové dění. Zároveň chtějí uštědřit ostrý políček svému největšímu rivalovi v Íránu. Nízké ceny totiž brzdí rozvoj jaderného programu řízeného Teheránem. V neposlední řadě tím však Saúdská Arábie udeřila na Putina, jehož politickou moc může tato skutečnost velmi oslabit. V konečném důsledku napáchají nízké ceny ropy mnohem větší škody než západní sankce,“ tvrdí Bay.
„Takže, co teď může tento skvělý a skrz naskrz bezohledný a naprosto amorální stratég dělat?“ Táže se Bay a zmiňuje se o uzavření dohody o rozšíření vojenské spolupráce mezi Ruskem a Íránem, o kterém včera informovala agentura AP. „Írán a Rusko jsou sice staří rivalové,ale vzhledem k situaci pro ně platí otřepané heslo nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Dohoda zahrnuje spolupráci při boji s terorismem, společný vojenský výcvik a dává námořnictvu možnost využívat přístavy v obou zemích,“ přibližuje Bay obsah dohody.
Bay také připomíná, že Írán dlouhá léta usiluje o zbraně protivzdušné obrany ruské výroby, aby se mohl účinně bránit případnému útoku sil Spojených států na jeho jaderná zařízení. „Mě osobně však víc zajímá zmínka o sdílení přístavů. Asi třetina světového exportu ropy je zajišťována na tankerech přes Hormuzský průliv. Přičemž Írán často hrozí, že tento průliv uzavře. Pokud by k tomu došlo, Západ by jistě ujistil producenty ropy v Perském zálivu, že z jejich strany může přijít vojenská reakce. V tu chvíli by mohl přispěchat Putin a poslat do Perského zálivu ruské lodě, které by hájily íránské přístavy před agresory,“ spekuluje Bay.
„Tato spekulace vzbuzuje i klíčovou otázku. Mohl by zoufalý stratég Putin podpořit Írán v boji proti Saúdské Arábii či některé z menších zemí Perského zálivu, která produkuje ropu? Možná přeháním, ale cožpak nebyla anexe Krymu také podobně zoufalá a zároveň troufalá akce? Byť tato akce odhalila závažnou slabinu současného Ruska, kterou je závislost příjmů na ropě. Ale Rusové přece jsou zvyklí hrát šachy, což?“ Uzavírá Bay.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
