Varování zaznělo přímo od Macronovy spoluobčanky, poslankyně Evropského parlamentu Elisabeth Morinové-Chartierové. Ta varovala Macrona poté, co o řešení problému vedl minulý týden jednání s premiéry Česka, Slovenska, Rakouska, Bulharska a Rumunska.
Téma odměňování vysílaných pracovníků je Macronovým oblíbeným. Již v předvolební kampani se často rozohňoval nad tím, že zvláštní podmínky, které mají zaměstnanci krátkodobě vyslaní do jiné země EU, zvýhodňují "levné" pracovníky z východních zemí EU a doplácejí na ně francouzští dělníci. Tito zaměstnanci totiž podléhají sociálním standardům (včetně minimální mzdy) své domovské země, které jsou nižší než standardy francouzské. Této údajné nespravedlnosti chce Macron udělat přítrž a podřídit takovéto zaměstnance francouzským podmínkám.
Francouzský prezident vyjádřil optimismus, že by mohlo být dosaženo dohody do konce roku. Europoslankyně Morinová-Chartierová, vlivná členka výboru řešícího pracovní problematiku, jej ale varuje, ať si nemyslí, že se dohodne přímo s premiéry a obejde evropské instituce.
„Jeho iniciativa může utvořit v EU různé bloky,“ varuje europoslankyně v rozhovoru pro server EURACTIV. Přidala výklad, jak se ona s ostatními europoslanci naopak snaží vztahy mezi východem a západem v EU vyvažovat.
Elisabeth Morinové-Chartierové jde prý především o to, že společně se svým kolegou do europarlamentu již dříve předložila směrnici, zabývající se vysíláním pracovníků. Ta by Macronovou iniciativou na úrovni členských států přišla vniveč.
„Věřím, že tato směrnice uspěje. Pokud ne, tak podnítíme euroskepticismus; a další volby nejsou daleko,“ varovala europoslankyně, která bude spolu se svými kolegy muset obhajovat mandát v červnu 2019.
Pak se natvrdo rozčílila, že Macron obchází Evropský parlament. Přitom úprava ve finále bude muset být schválena trojstranným jednáním členských států, Evropského parlamentu a Evropské komise. „Prezident Macron nemůže ignorovat práci, kterou odvedli poslanci Evropského parlamentu za posledních 18 měsíců,“ čílí se členka unijního legislativního sboru.
Levicoví europoslanci kritizovali Macrona již dříve. Podle nich svým jednáním porušil dohody uzavřené v Evropském parlamentu ještě v době, kdy vůbec nebyl prezidentem. Macronovo umanuté trvání na přísném časovém omezení vysílání pracovníků prý boří jakoukoliv šanci na dohodu.
Macron se prý navíc snaží protlačit svůj striktní návrh „na sílu“. Europoslankyně prý žasne nad jeho chováním, když se v minulém týdnu odmítl sejít s polskou premiérkou Szydlovou, a ještě si s ní posílal přes média uražené poznámky. Právě velké a ne úplně zanedbatelně vlivné Polsko je přitom hlavním odpůrcem úpravy, kterou Macron prosazuje.
Europoslankyně navíc „svého“ prezidenta upozorňuje, že ostrý postoj, který možnost vysílání pracovníků výrazně ztěžuje, nemusí Francii pouze pomáhat. Rozhodně to prý totiž není tak, že by jezdili pouze pracovníci z východu do Francie. Sami Francouzi poměrně často pracují v cizině a na tažení svého prezidenta proti všem zahraničním pracovníkům tak mohou doplatit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
