Čeká ČR další invaze bratrských vojsk? Zcela vážná úvaha

30.08.2016 7:10

Nápad premiéra Bohuslava Sobotky vytvořit společnou evropskou armádu vyvolal v Haně Lipovské nemilé asociace s Varšavskou smlouvou. Podobně jako vojenský pakt evropských zemí tzv. východního bloku byl pro tehdejší Československo spíše tragédií než požehnáním, Lipovská varuje, že stejně fatální by mohla být pro Česko i společná evropská armáda.

Čeká ČR další invaze bratrských vojsk? Zcela vážná úvaha
Foto: Hans Štembera
Popisek: Výstava vojenské techniky české armády na Hradčanském náměstí při příležitosti oslav 70. výročí ukončení druhé světové války

Lipovská ve svém komentáři, který na svých stránkách publikoval Institut Václava Klause, upozorňuje, že Sobotkovo volání po vytvoření společné evropské armády není v Evropě ojedinělé. S podobným nápadem se naposled kupříkladu vytasil italský premiér Renzi po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem, k němuž došlo zhruba před týdnem na italském ostrově Ventonete, kde evropští státníci hledali impulzy pro Evropskou unii.

Hovořil o něm také předseda Evropské komise Jeane-Claude Juncker či německá kancléřka Angela Merkelová, která prý den před hlasování o Brexitu výhružně prohlásila, že „evropská armáda je náš dlouhodobý cíl, ale nejprve musíme posílit Evropskou obrannou unii.“

Úmysl vytvořit společnou evropskou armádu se v Evropské unii dle Lipovské objevuje od padesátých let. Prozatím nebyl prosazen, nicméně současné podhoubí strachu a paniky by prý mohlo vést k vytvoření ideální platformy pro budování integrace, kterou by dle Lipovské za normálních okolností občané suverénních evropských států odmítli.

Varšavská smlouva 2.0

Lipovská v myšlence na vytvoření společné evropské armády spatřuje řadu negativních skutečností, z nichž nejvážnější je hypotetická možnost okupace. Podobně jako vojska Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vyrazila na „bratrskou“ pomoc do Československa, mohlo by se dle Lipovské snadno stát, že společná evropská armáda půjde hasit nějaký domnělý problém do členské země EU.  

„Dokážeme si představit, co by mohla udělat hypotetická společná evropská armáda, pokud by Evropská komise znovu zopakovala, že ‚polská demokracie je ohrožená‘? Kde by měla Varšava jistotu, že reakcí na ‚ohrožení polské demokracie‘ nebude bratrská pomoc společné evropské armády?“ přemítá Lipovská.

Místo odevzdávání další složky suverenity do Bruselu a předání Armády České republiky jakémusi nadnárodnímu velení, proto Lipovská radí posílit českou armádu tak, aby byla schopna chránit české hranice a české občany.

„V roce 2015 byly výdaje České republiky na obranu 43,3 miliard korun. Ve stejném roce jsme odvedli do rozpočtu EU téměř shodnou částku: 41,9 miliard Kč. Pokud bychom tyto peníze použili na obranu země, česká armáda by měla k dispozici téměř dvojnásobný rozpočet. Ne společná evropská armáda, ne dotované cyklostezky, ne interakční tabule, ale suverenita a bezpečí naší země by přece měly být naší prioritou,“ zdůraznila Lipovská.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: luš

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

4:44 Že ji neměli rádi? Za tím bude něco jiného. Petr Žantovský tuší, co je za koncem ministryně

TÝDEN V MÉDIÍCH Za hodně brutální znásilnění vnímání politiky se dá brát vyjádření Heleny Langšádlov…