Zimmermann tvrdí, že zatímco řecká krize ohrozila existenci eura, tak migrační krize zase ohrožuje existenci Schengenu. „Vzhledem k mohutné migrační vlně byly na mnoha hranicích opětovně zřízeny kontroly. Zatím nic nenasvědčuje, že by se to mělo změnit. Každá země se stará sama o sebe. Na konci toho všeho stojí Německo, které již může jen stěží přijmout více uprchlíků. V letošním roce by to mělo být až jeden milion uprchlíků, což je více než 1 % německé populace. O samotných uprchlících nemáme zcela přesné informace. Víme ovšem, že se ve většině jedná o mladé muže a z jedné pětiny jde o Syřany. Za nimi následují Kosované a Albánci,“ uvádí Zimmermann.
„Nejvyšší vzdělání má pouze asi 13 % z nich, zatímco více než polovina z příchozích nemohou německému trhu práce nabídnout žádné dovednosti, jak nedávno zjistil německý institut zabývající se výzkumem pracovního trhu (IAB). Vedle lidí prchajících před válkou je v současné migrační vlně také mnoho ekonomických uprchlíků. V jejich případě je azyl udělován jen ve výjimečných případech. V důsledku toho činí podíl úspěšných žadatelů o azyl v zemi asi 40 %,“ píše Zimmermann a konstatuje, že úspěšná integrace přistěhovalců do majoritní společnosti přitom závisí právě na tom, jestli se zařadí do pracovního procesu.
Celý text v angličtině najdete ZDE.
Zimmermann poukazuje na další zajímavý údaj IAB, podle jehož průzkumu činí pravděpodobnost dlouhodobé zaměstnanosti uprchlíků prchajících před válkou či hladomorem 55 %. To je o dvacet procent méně než v případě ekonomických migrantů. „V krátkodobém horizontu bychom zejména kvůli jazykové bariéře neměli očekávat, že bude pravděpodobnost jejich zaměstnanosti přesahovat 30 %. To je také důvod, proč nezaměstnanost v zemích s větším přílivem uprchlíků v krátkodobém horizontu stoupne. Čistě technicky jsou uprchlíci v Německu považováni za dlouhodobě nezaměstnané. To jasně ukazuje, že nejdůležitější bude vyprofilovat uprchlíky podle jejich kvalifikace,“ soudí Zimmermann.
Cílem je dle Zimmermanna zajistit, aby mohli začít v Německu pracovat co nejrychleji. „Pokud jde o Evropskou unii jako celek, tak vzhledem k nesčetným setkáním v Bruselu s cílem shodnout se na přerozdělení uprchlíků bude právě tato otázka ze všech nejdůležitější. Počet uprchlíků se na celém světě za posledních deset let zvýšil o 60 % ze 37,5 milionů na 59,5 milionů. Většina z nich pochází z rozvojových zemí, kde probíhá válka. Když se na migrační krizi podíváme z tohoto pohledu, tak je vlastně aktuální počet příchozích migrantů do Evropy ještě poměrně malý a měli bychom vše zvládnout. V každém případě čelí celá Evropa velké výzvě. O tom není pochyb,“ uzavírá Zimmermann.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
