Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
V žebříčku miliardářů je vedeno 11 Čechů, jejichž majetek pochází z odvětví financí, komunikací, energetiky, loterií, realit, zemědělství, potravin, chemie, zbrojního průmysl, maloobchodu, IT a investic.
Tématu se chytila například senátorka Hana Kordová Marvanová. „Velmi varující vývoj v Česku! Klientelistický kapitalismus, kdy miliardáři bohatnou díky vztahům se státem, ohrožuje demokracii. Skutečnou moc nemá lid, jak to je v ústavě, ale oligarchové, pro které je výhodné, že místo tržní je u nás dotační ekonomika,“ stěžuje si.
Velmi varující vyvoj v Česku!? Klientelistický kapitalismus, kdy miliardáři bohatnou díky vztahům se státem, ohrožuje demokracii. Skutečnou moc nemá lid, jak to je v ústavě, ale oligarchové, pro které je výhodné, že místo tržní je u nás dotační ekonomika. https://t.co/EQWj8Zh0Ld
— Hana Kordová Marvanová (@HanaMarvanova) May 5, 2023
Jak mohla Česká republika skončit na tak nelichotivém místě? Ovládají snad oligarchové tento stát více než země okolo nás? Jak žebříček vznikal a proč je Česko tak vysoko, analyzoval Jaroslav Borovička, profesor z univerzity v New Yorku. Především vyvrací, že by se na této pozici ocitlo kvůli Andreji Babišovi.
Data o miliardářích čerpal The Economist z žebříčku prestižního magazínu Forbes. Následně vyhodnotí, zda se jedná o klientelistický nebo neklientelistický sektor. „Klientelistické sektory jsou loterie a kasína; uhlí, palmový olej a dřevo; zbrojní průmysl; retailové a investiční bankovnictví; infrastruktura a produktovody; ropa, zemní plyn a jiné energie; přístavy a letiště; nemovitosti a stavebnictví; kovy a těžba, a konečně telekomunikační průmysl a služby jako dodávky vody a energií,“ vysvětluje Borovička.
A dodává, že v žebříčku se nehraje na nějaké nuance. Buď je někdo v „klientelistickém“ sektoru, nebo není. Což pak u malých zemí s malým počtem dolarových miliardářů vede k výchylkám ve statistice. „Můžete tak být podnikatel, který z mála vybuduje konkurenčního telekomunikačního operátora nebo moderní banku – The Economist vás klasifikuje jako klientelistického kapitalistu. Nebo ovládáte podstatnou část zemědělského sektoru včetně navázaných evropských dotací – a vše je v pořádku, klientelistický kapitalista nejste,“ shrnul.
Dle amerického časopisu se tedy Andrej Babiš neřadí mezi klientelistické kapitalisty, stejně jako Aleš Zavoral, Pavel Baudiš, Eduard Kučera.
A jak se Česko vůbec dostalo do žebříčku, na kterém předtím nefigurovalo? Dle Borovičky byl rozšířen seznam zemí, které jsou do statistiky zahrnuty, nyní jsou to ty, které mají HDP větší než 250 miliard dolarů, v přepočtu tedy 5,3 bilionu korun. Tuto hranici překročila Česká republika dle statistiky Světové banky teprve nedávno, a to v roce 2019. V roce 2020 HDP pod tuto hranici pokleslo, v roce 2021 už ale byla ČR bezpečně nad – s HDP v hodnotě 281,8 miliard dolarů.
„Česko se tak do žebříčku dostalo jen tak tak – je v žebříčku prakticky nejmenší zemí. A to vytváří i zkreslení. Protože je žebříček seřazený podle podílu bohatství na HDP země, vysoko v žebříčku budou spíše menší země,“ konstatuje Borovička.
Spočítal, kteří z jedenácti miliardářů se budou klasifikovat jako „klientelističtí“, i když rozdělení The Economist nezveřejnil. Ze známých jmen například Kellnerovi, Křetínský, Tykač nebo Vítek. Z těch méně známých například Strand či Dospiva.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.