Chování v migrační krizi prý ukázalo, jak jsou středoevropské země zaostalé. Toto k tomu píší v New York Times

13.09.2015 8:23

Ve Spojených státech není srdci Evropy věnována každodenní pozornost. Poslední dobou jsme ale podle všeho vzbudili zájem a střední Evropě věnovaly komentář i New York Times. Komentátor Rick Lyman si všímá toho, jak se Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko stavějí k přijímání uprchlíků, přičemž nás nehodnotí nijak lichotivě. Stále u nás prý vládnou oligarchové a xenofobie. A přetrvává v nás trpitelský pocit.

Chování v migrační krizi prý ukázalo, jak jsou středoevropské země zaostalé. Toto k tomu píší v New York Times
Foto: Radim Panenka
Popisek: Policie vyvádí uprchlíky z rychlíku v Břeclavi do připravených autobusů

„Oligarchové, bratříčkování a endemická korupce nadále zůstávají součástí každodenního života v mnoha zemích, svoboda tisku upadá, zatímco rostou nacionalismus a populistická politická hnutí, která přiživují společenské antipřistěhovalecké napětí,“ píše Lyman o postkomunistické Evropě.

Ukazuje to, že středoevropské státy nevzaly za své evropské hodnoty solidarity a pomoci druhým, když v roce 2004 vstupovaly do společenství. Místo toho přetrvává zeď mezi Východem a Západem, alespoň v hlavách Středoevropanů, jak naznačují projevy maďarského premiéra Viktora Orbána nebo slovenského předsedy vlády Roberta Fica.

Střední Evropa místo přijetí kulturní rozmanitosti volá po uzavření hranic EU před uprchlíky s odůvodněním, že běženci jsou mnohdy lépe oblečení a mají lepší mobily než mnozí Poláci, Slováci nebo Češi. Svou roli v tom hraje i uzavřenost postkomunistických společností, které v minulosti nepřijímaly příslušníky jiných kultur či ras. Západ je na to přece jen zvyklý.

Celý text najdete zde

„Zostření rétoriky a předvádění silné ruky vůči romské menšině stejně jako odmítavý postoj k uprchlické krizi využívají středoevropští politici k tomu, aby odolali tlaku krajní pravice a udrželi tradiční politické strany u moci,“ poznamenává k tomu Zuzana Kusá ze Sociologického ústavu Akademie věd. Lidé jsou podle jejího názoru frustrovaní z toho, jak pomalu dohání jejich země Západ po ekonomické stránce.

Zásadní slova k tomu přidává i profesor sociologie na Masarykově univerzitě v Brně Csaba Szaló. Středoevropané mají podle jeho názoru pocit, že právě oni v minulosti hodně trpěli a stále potřebují pomoc, pročež nejsou ochotni si připustit, že by sami měli pomoci někomu jinému. „My jsme ti, kdo jsme vždycky byli a dodnes jsme oběťmi nespravedlnosti, my jsme ti, kteří trpíme. A teď nás chce o status oběti připravit někdo jiný. Lidé nejsou schopni přijmout, že by někdo mohl trpět více než my,“ míní.

Aby se ale nezdálo, že se proti přijímání uprchlíků stavějí jen středoevropské země, komentátor připomíná, že podobně odmítavý postoj zastávají i země Pobaltí, které mnohdy cítí ohrožení už ze strany ruské menšiny na svém území a nechtějí si situaci komplikovat přijímáním uprchlíků.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pracoval pro CIA. Teď vyzval OSN: Zjistěte, kdo odpálil Nord Stream. A ukázal na USA

6:45 Pracoval pro CIA. Teď vyzval OSN: Zjistěte, kdo odpálil Nord Stream. A ukázal na USA

Nebude trvat dlouho a budou to dva roky, co došlo k sabotáži plynovodu Nord Stream, který zásoboval …