K soudům se už chystá Suverénní řád maltézských rytířů, který vyhrožuje, že v případě obstrukcí bude žádat náhradu škody od podle něj pomalých úředníků.
Státní pozemkový úřad však odmítá nařčení z obstrukcí. Vydání majetku se prý komplikuje proto, že SPÚ má o části restitučních nároků pochybnosti, hlavně, zda nebyl řádový majetek konfiskován už před únorem 1948 Benešovými dekrety nebo ještě dříve první pozemkovou reformou z roku 1919.
Zdržení procesu způsobuje čekání, zda se v Národním archivu nenajdou dokumenty, které by do případu vnesly jasno.
„Požádali jsme si o rešerše všech dostupných listin u Národního archivu u všech velkých řádů – benediktinů, cisterciáků, maltézských rytířů či křižovníků,“ řekl ve čtvrtek Právu ředitel odboru řízení restitucí SPÚ Václav Kohlíček. Odpověď prý zatím nedostali.
Maltézští se chtějí soudit
Deník Právo píše, že podle ředitele SPÚ Petra Šťovíčka, pokud nové dokumenty nerozptýlí pochybnosti, tak dojde na soud, který bude rozhodovat.
Maltézští rytíři však čekat nechtějí. Podle kancléře českého velkopřevorství Johannese Lobkowicze budou chtít i náhradu škody po úřednících, pokud budou jejich nároky blokovat.
„Když ukážeme jednoznačné dokumenty a oni nebudou chtít vydávat, budou mít na pozemkovém úřadu problém. Mám velké finanční zázemí v Římě a budu se soudit, až budou ti lidé červení v obličeji z facek, které budu rozdávat,“ řekl Právu Lobkowicz.
Maltézští rytíři žádají 1800 hektarů půdy a lesů. 160 hektarů leží např. v Březiněvsi u Prahy, které prý mají miliardovou hodnotu. Právo dále upozorňuje na problém maltézských rytířů. V případě jejich majetku došlo ke konfiskaci výměrem Ministerstva zemědělství, který byl podepsán 24. února 1948. Jenže zákon o církevních restitucích jasně říká, že majetek se může vrátit, pokud byl zabaven po 25. únoru 1945. To znamená, že v tomto případě tuto podmínku nesplňují o jeden den. Lobkowicz ale argumentuje, že jeho předchůdci rozhodnutí o konfiskaci dostali až v březnu 1948.
Pod Benešovy dekrety rytíři nespadali
Při pátrání v archivech vycházejí najevo i další skutečnosti. Jednomu z čelných představitelů řádu – jde o bývalého převora řádu Franze Wernera Bobeho – prý byla prokázána kolaborace a členství v NSDAP a po válce byl popraven. To je podle informací Práva také důvod, proč se hledají další dokumenty o případné konfiskaci majetku na základě dekretů.
Lobkowicz přiznává, že někteří členové řádu kolaborovali, ale nešlo prý o vrcholové představitele. Ke konfiskaci po válce podle něj nikdy nedošlo. „Pod Benešovy dekrety jsme nespadali, protože jsme byli česká církevní právnická osoba,“ poznamenal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: dkr
