Úvodem Ludwig vyjádřil souhlas s tím, že ministerstvo školství chce založit instituci, jež by měla učit děti kritickému myšlení. „Čím dříve se něco takového udělá, tím lépe. Myslím si, že učit kritické myšlení na školách je jedna z mála cest, jak zabránit šíření dezinformací, hoaxů a různých manipulací,“ domnívá se. „Kritické myšlení je pro nás přirozené jako hraní na piano – když vás to nikdo nenaučí, tak to od přírody moc dobře neumíte. Zároveň si každý může vzděláváním výrazně zvýšit svoji mediální gramotnost nebo se naučit, jak poznat kvalitu zdroje informací či rozpoznávat argumentační fauly. Tohle téma je velmi důležité pro budoucnost. Díky tomu, jak je v dnešní době snadné na internetu publikovat, je třeba kvalitu informací rozpoznávat a ověřovat. Dnes je bohužel často vidět, že ty nejsdílnější zprávy nejsou zrovna ty nejkvalitnější a nejpravdivější,“ podotkl k tématu.
Nejvíce nás podle jeho slov pak ohrožuje to, že i inteligentní lidé leckdy uvěří neobjektivním informacím. Jako příklad zmiňuje zakladatele společnosti Apple Stevea Jobse. „Když se dozvěděl, že má rakovinu, tak první půlrok věřil, že si ji vyléčí sám mrkvovým džusem. Později přiznal, že tohohle rozhodnutí velmi litoval, protože kdyby se hned léčil, tak by pravděpodobně dodnes žil. A určitě se ptáte – jak takhle inteligentní člověk mohl věřit takovému nesmyslu?“ konstatuje.
- Původní text ZDE
Následně se Ludwig zamýšlí nad tím, že my už velmi těžko dokážeme posoudit, nakolik jsou kauzy, které se v poslední době objevují, umělé a nakolik reálné. „Je to přesně o tom, že by člověk neměl věřit z první dobré hned všemu, co se na internetu píše. Klasickým příkladem je cokoliv začínající na: Američtí vědci zjistili, že… Pokud si člověk dá práci, dohledá původní primární studii, často zjistí, že ty informace jsou extrémně překroucené, tak aby vyvolávaly velkou senzaci a pak i čtenost a následné příjmy z reklamy,“ řekl s tím, že kdyby lidé lépe kriticky mysleli, jsou vůči dezinformacím odolnější.
„Na druhou stranu čím více novinářů se bude držet profesní etiky a morálních hodnot, tím kvalitnější zdroje budeme vídat. A čím větší čtenost a sledovanost zdroj má, tím by se měl chovat odpovědněji. Mít lepší kritické myšlení než jeho čtenáři a nepublikovat nekvalitní informace a nepravdy. V České republice máme samozřejmě dobré novináře, kteří se snaží věci ověřovat a také například vyvracet hoaxy, ale je jich podle mě pořád menšina,“ zmínil rovněž Ludwig.
Závěrem se pak zmínil o negativních náladách české populace. „Ukazuje se, že je negativita společná postkomunistickým zemím, a ano, šíří se částečně z generace na generaci. Studie na jednovaječných dvojčatech ukazují, že jedno může být velmi optimistické a pozitivní a druhé naopak negativní a pesimistické. Více než na genetice záleží totiž na prostředí, ve kterém jedinec vyrůstá. Pesimismus tedy formuje prostředí… Dobrá zpráva je, že lidé se dají změnit a pesimismu zase odnaučit,“ uvedl Ludwig.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
