Vláda opět navrhuje jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky generálem, po středečním zasedání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Předchozím šesti vládním návrhům prezident Miloš Zeman nevyhověl kvůli dlouhodobým výhradám.
Podle Petra Hartmana nyní posedmé vláda zřejmě jistým způsobem spoléhá na změnu postoje hlavy státu. „Vláda si možná myslí, že když prezident přehodnotil svůj pohled kvůli tomu, co se děje na Ukrajině, na Rusko a Putina, že přehodnotí i svůj pohled na práci Bezpečnostní informační služby pod vedením pana Koudelky,“ míní komentátor.
Je podle jeho odhadu nepravděpodobné, že se tak skutečně stane: „Naopak je velmi pravděpodobné, že i sedmý pokus bude neúspěšný, že ten ping-pong, který zde Miloš Zeman hraje s vládou, bude nadále pokračovat. Zajímavé je, že se změnilo sice složení vlády, ale nezměnil se její pohled, že by měl být Koudelka jmenován generálem,“ pozastavuje se Hartman s tím, že jde o zřejmý důkaz, že Koudelka vede BIS dobře: „Bylo by asi vhodné, aby se tím generálem stal, ale zřejmě ne letos 8. května,“ doplnil.
Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?Anketa
K vládě směřovalo i další téma, a sice její nešťastné řešení aktuální ekonomické krize. Vlády po celém světě sahají i po nestandardních opatřeních. David Klimeš ze serveru Aktuálně.cz tvrdí, že čeští ministři to se svou kreativitou však doslova přehánějí. „Ekonomicky iracionální kroky vlády jsou zcela neomluvitelné, napáchají více škody než užitku. Zatím nejdražším omylem je snížení spotřební daně na benzín a naftu s účinností od června. Někdy vymýšlejí nesmysly, které nenadělají ani příliš užitku, ani škody, například odpuštění silniční daně.“
Jsou tu také velmi nebezpečné politické pomníčky jednotlivých ministrů, které napáchají ještě spoustu zla. Jde například o nedomyšlenou kontrolu marží: „Je jasné, jak na to politici přišli: Když lidem nemůžeme nic moc dát z eráru, ukážeme, jak tvrdě jdeme po zisku podnikatelů. Podivné od vlády, která se dušovala, že nebude zaklekávat na byznys. Problém je, že to není nijak ekonomicky efektivní. Místo byrokratické kontroly marží u pumpařů stačilo, aby státní podnik Čepro, který provozuje pumpy EuroOil, vyhlásil cenu s minimální marží, trh by se hned přizpůsobil,“ pokračuje Klimeš.
Ještě bizarnější kontroly marží vymyslel ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Obchodní řetězce si podle něj účtují až 250procentní marži na šunku. „On to tak nenechá a pošle tam kontrolu. Bohužel Nekula zjevně nechápe rozdíl mezi marží a ziskem. Takže těžko mu vysvětlovat, že se svou armádou byrokratů takto rozkolísané ceny rozhodně nesrazí,“ pozastavuje se Klimeš s tím, že povyk s maržemi je možná jen kouřovou clonou, aby neměla prostor diskuse, proč nepřijímáme promyšlená protiinflační opatření jako Němci, Poláci, Rakušané či Slováci.
„Jestli si ministři opravdu myslí, že byrokratickým zátahem na marži něco zmůžou, pak ať si založí státní plánovací komisi, známou z centrálního plánování před rokem 1989,“ rýpl si Klimeš.
Na přetřes přišla myšlenka společné evropské obrany, tu totiž podporuje pocit ohrožení kvůli blízkosti války. Diskuse o americké základně v Česku vyvolala celou škálu protichůdných reakcí, reálně se však o ničem takovém nejedná. Expremiér Andrej Babiš (ANO) by případně byl pro referendum o tom, jestli má být v Česku americká vojenská základna.
Ačkoli to není na pořadu dne, u možné přítomnosti amerických vojáků na našem území se zastavila komentátorka Kateřina Perknerová z Deníku. „Ústava ČR sice všeobecné lidové hlasování připouští, ale dosud se žádné politické reprezentaci nepodařilo přijmout příslušný zákon. Pokud by tedy k plebiscitu došlo, muselo by jít o jednorázový akt. Je to jeden z dluhů, který poslanci a senátoři za sebou vlečou. A pravděpodobně do cíle nedovlečou ani v tomto volebním období, protože především občanští demokraté nemají daný institut v lásce. Jak podotkl předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS), americká základna je typickým příkladem záležitosti, o níž by měly rozhodovat vláda a parlament, nikoli všichni občané. Těžko by totiž mohli věcně a bez emocí, možná i pod vlivem proudu dezinformací, zvážit všechna pro a proti,“ míní Perknerová.
V kontextu toho nezůstaly stranou paralely Mnichov 1938 a Kyjev 2022, kterých si všímá komentátor Pavel Hýžďala. „Příští rok uplyne 85 let od podepsání mnichovské dohody. Po urputné obraně Ukrajiny proti přesile Rusů se myšlenky řady lidí v Česku musely obrátit i k naší historii a položit si otázku, proč jsme se v podobné situaci v roce 1938 na rozdíl od Ukrajinců nebránili? Zatímco Ukrajinci celému světu předvedli, že jsou hrdým a samostatným, svobodným národem, my jsme naopak za svou svobodu nebojovali, tím naše prestiž ve světě upadla.
Rusové v roce 1968 mohli proto tušit, že se opět nebudeme bránit. A většina inteligence u prověrek bude souhlasit s okupací, které se říkalo falešně „bratrská pomoc“. „Na rozdíl od nás Ukrajinci tuto falešnou nálepku ‚speciální operace‘ nepřijali. „Píši ale o této paralele hlavně proto, že pokud u nás přemýšliví občané a politici otázku o našem chování v roce 1938 budou klást, není to s námi tak špatné,“ dodává, že naší náplní je konflikt mezi servilností k utlačovatelům a zrozující servilností k budoucím osvoboditelům. „Je jen na nás, jak na to dnešní chování odpovíme, protože podle toho jsme vnímaní,“ upozorňuje.
Pozornost se stočila k událostem v sousedním Slovensku, kde obvinili expremiéra Fica a jeho ministra vnitra ze založení zločinecké skupiny a z ohrožení daňového tajemství. Takto vysoce postavené bývalé politické činitele dosud slovenská policie nezatýkala, vyšetřování případu může trvat měsíce, možná roky. „Ačkoli pro Fica platí presumpce neviny. Může to mít přímý dopad na slovenskou politiku nejbližší budoucnosti,“ komentuje dění Kamila Pešeková.
Dosavadní průzkumy veřejného mínění ukazují, že nejoblíbenějšími stranami jsou u slovenských voličů Hlas Petera Pellegriniho a SMĚR Roberta Fica. „Nejbližší týdny a měsíce tak budou mimo jiné vypovídat o schopnosti slovenských orgánů činných v trestním řízení a o tom, jak rychle dokážou shromáždit dostatek důkazů. Zároveň se ukáže nakolik struktury, které měl Fico vytvořit v policii a justici, aby chránily jeho i jeho spojence, ještě fungují,“ dodává komentátorka.
Celý případ by měl dozorovat generální prokurátor. „Generálním prokurátorem je Maroš Žilinka, od kterého Fico zřejmě očekává pomoc. Možná i výměnou za to, jak se Fico před nedávnem Žilinky zastal, když generální prokurátor odmítal obrannou dohodu se Spojenými státy a čelil kvůli tomu výzvám k demisi,“ uzavírá Pešeková s tím, že Fico může v roli mučedníka nasbírat další politické body.
Závěrem pořadu padla na stůl otázka, co ukázala těsně předvolební televizní debata prezidentských kandidátů ve Francii? Odpovídal publicista a bývalý velvyslanec v této zemi Petr Janyška: „Konala se debata dosavadního prezidenta Emmanuela Macrona a jeho vyzyvatelky Marine Le Penové. Očekává se, že debata předurčí výsledky voleb, bylo tomu tak i před pěti lety, tehdy Macron Le Penové prokázal nekompetentnost a nezralost a ve volbách ji porazil.
Tentokrát tomu ale tak nebylo, debata nepřinesla žádné překvapení, spíše potvrdila dosavadní status quo z prvního kola, tedy že se Le Penová ve své argumentaci oproti minule velmi zlepšila, nepůsobila amatérsky a nepřipravená. Ukázala, že je vážnou soupeřkou, ale že na Macrona přece jen nemá. Poslední průzkumy mu dávají vítězství o osm až deset procent. A tak to nejspíše v neděli dopadne,“ očekává Janyška.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
