Dějiny Černé hory knižně. Více než šest set stran úctyhodného čtení

05.09.2017 13:48

Nakladatelství Lidových novin dodalo na knižní pulty již desítky excelentních titulů, které mapují historii jednotlivých států. Namátkou jde o dějiny Irska, Itálie či Španělska, ale rovněž Číny, Japonska nebo taky úchvatné dějiny Tibetu (vydané v roce 2000). Aktuálně mohou ParlamentníListy.cz přinést bližší pohled na výše zmíněnou Černou horu, státu ležícího při pobřeží Jaderského moře.

Dějiny Černé hory knižně. Více než šest set stran úctyhodného čtení
Foto: repro youtube, tan
Popisek: Podgorica je hlavní a největší město Černohorské republiky

Černá Hora odjakživa ležela na rozhraní říší, civilizací a náboženských okruhů, po staletí se v tomto prostoru stýkali a potýkali pravoslavní, muslimové i katolíci. Černohorská státnost sahá do dob dukljanského království, které si v 11. století vybojovalo nezávislost na Byzanci. Černá Hora odolala osmanské expanzi déle než jiné balkánské státy, zachovala si pod Turky značnou autonomii a jako první se také dokázala z osmanského područí osvobodit.

Moderní Černá Hora vznikala od konce 17. století přerodem volného svazu bojovných pasteveckých kmenů pod vedením pravoslavných biskupů z dynastie Petrovićů Njegošů v opravdový stát. V 19. století se stala světským knížectvím a po první světové válce součástí jugoslávského státu pod vládou srbské dynastie. Po italské okupaci v roce 1941 vypuklo v Černé Hoře nejmasovější protifašistické povstání v celé Evropě, v poválečném období se pak země stala nejmenší republikou Titovy Jugoslávie.

Autorem obdivuhodného titulu je vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR František Šístek. Ten vystudoval mezinárodní teritoriální studia na FSV UK v Praze a moderní dějiny střední Evropy na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Vyučuje balkanistiku na Institutu mezinárodních studií, zabývá se moderními dějinami Balkánu, zejména bývalé Jugoslávie. Zaměřuje se na problematiku modernizace, obrazy a stereotypy, nacionalismus a kulturní dějiny.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…