Lukáš Jelínek jako zastánce demokracie hned na úvod prozradil, v čem spočívá její kouzlo a proč bychom ji měli bránit.
„Demokracie je politický systém, společenské uspořádání, které zajišťuje největší míru ochrany, svobody a bezpečí pro maximum obyvatel. Problém je, že stejně jako každé jiné společenské zřízení, tak i demokracie má tendenci degenerovat nebo zapomínat na celou řadu aspektů, které byly upřednostňovány při jejím vzniku, ale společnost se stává časem čím dál otupělejší, máme často tendenci upřednostňovat svoje zájmy a potřeby oproti těm, které v rámci demokratické společnosti chceme sdílet s ostatními. Proto já jsem na jedné straně přesvědčený o tom, že neexistuje lepší veřejné uspořádání než demokracie. My jsme si už vyzkoušeli totality, monarchie, otrokářský řád a myslím si, že nic z toho tak dobře nefungovalo, ale zároveň si myslím, že je potřeba i demokracii neustále upravovat, reformovat, a hlavně ukazovat lidem, že je stále dost prostoru, aby realizovali sami sebe nebo svoje vize tak, aby systém mohl fungovat efektivněji. Myslím si, že žijeme v dobré demokracii, ale v demokracii, která není zrovna nejefektivnější,“ řekl Jelínek.
Na jeho slova bleskově a nesouhlasně zareagoval Martin Urza s tím, že tento pohled je podle něj krátkozraký. „Myslím si, že v každé té epoše bychom našli lidi, kteří by si mysleli, že je to ta nejlepší, protože všechny předchozí byly horší. Souhlasím s tím, že demokracie je lepší než třeba autokracie, ale myslím si, že je ještě lepší, aby jeden člověk násilím nevládl druhému. Nejlepší by bylo, kdyby nikdo násilím nevládl nikomu. Tomuto systému právě říkám anarchokapitalismus,“ řekl Urza a dodal, že jediné násilí, se kterým souhlasí, je to obranné.
K další neshodě mezi oběma hosty došlo při řešení názoru, zda demokracii provází násilí. „Demokracie je zajímavá nejenom tím, že je to vláda většiny, ale je to i systém, který se snaží chránit menšinu, a pokud demokracie funguje dobře a efektivně, tak dokáže ochránit i takové menšiny, které by se v jiném uspořádání samy bránily těžko, protože jsou z jakéhokoliv důvodu handicapované. S tím opět nesouhlasil Urza. „Že by měla chránit menšiny, je jenom zbožné přání, demokracie bude chránit menšiny, jenom pokud to ta většina rozhodne, protože všechny další vlastnosti, které demokracii přidáváme, jsou podobné tomu, jako když komunisti měli komunismus a pak, když to nešlo podle jejich představ, tak říkali, že to ale není komunismus. Demokracie nemá nikde psáno, že má chránit menšiny, to z ní neplyne. Je to vláda většiny, a pokud většina je taková, že když si usmyslí chránit většinu, tak ji chrání, ale když si to neusmyslí, tak je chránit nebude.“
Moderátor pořadu Na ostří nože Jan Hloch se svých hostů také zeptal, jak spolu souvisejí svoboda a demokracie, zda se navzájem podporují. „Podle mě kompatabilní jsou, ale nejsou navzájem zaměnitelné. Jsem přesvědčený o tom, že nejlépe se realizuje svoboda pro maximum lidí v rámci demokratického uspořádání společnosti, ale to neznamená, že každá demokratická společnost poskytuje takový rámec svobody každému, jaký si sám představuje,“ řekl svůj pohled zastánce demokracie Lukáš Jelínek.
Svůj pohled řekl také Martin Urza. „Stát je parazit, který mě obírá. Já si chci sám rozhodovat o tom, jakým způsobem vynaložím svoje zdroje, komu pomůžu či nepomůžu. Chci sám rozhodovat o tom, jak se pojistit, jak vychovávat svoje děti, jak je vzdělávat. Tohle chci dělat sám, ale přichází nějací lidé, kteří mě nutí to dělat po jejich.“
Fotogalerie: - Na obranu demokracie a svobody
Na závěr pořadu položil moderátor pořadu oběma svým hostům stejnou otázku. Jakým směrem se bude demokracie v blízké budoucnosti ubírat a zda přežije; a jejich odpovědi byly zajímavé.
„Já bych byl rád, aby přežila, ale nemůžu si tím být úplně jistý, protože sami si často demokracie nedokážeme vážit. Nedokážeme si vážit hodnoty občanství. Kolik lidí studuje programy stran, kolik lidí chodí k volbám, kolika lidem je to jedno. Podle mě jednou z cest k reformě demokracie je zvýšení občanské participace. Tím ale nemyslím přímo zavádění přímé demokracie, ale myslím tím například nejrůznější participativní metody při skládání rozpočtu. Tak, aby lidé měli pocit, že o tom státu rozhodují, a zároveň by měli získat pocit, že když chodí k volbám, tak že potom ti, kteří jsou zvoleni, tak hájí jejich zájmy a reprezentují program, za který jsou voleni,“ řekl Lukáš Jelínek.
K jeho slovům se také vyjádřil zastánce anarchokapitalismu Urza. „Já si myslím, že teď tady zaznělo kouzlo nechtěného, když pan Jelínek říkal, že musíme pracovat na tom, aby lidé získali pocit, že volbami něco mění. To je přesně to, na čem stát pracuje, že dává lidem pocit, že volbami něco mění. Jinak souhlasím s tím, že kdyby mohli skutečně rozhodovat o tom, kam dávají svoje peníze, tak by to rozhodně prospělo. Ale potom je zde otázka, když se člověk rozhodne o tom, kam dá své peníze, proč by je měl dávat státu. To jsme ale zase u toho, že je lepší dát člověku pocit, že o tom rozhoduje, ale reálně o tom rozhodnou politici. Myslím si, že demokracie inherentně směřuje k socialismu. A to proto, že politici jsou voleni na základě toho, že něco naslibují. Většinou naslibují ochranu, ochranu před nimi samými nebo před nějakými vlivy. Čím více je této ochrany, tak tím méně jsou lidé zodpovědní sami za sebe. Stát jejich zodpovědnost přebírá. Takže je víc nezodpovědných lidí a ti mají tendenci volit takové politiky, kteří jim naslibují zase více ochrany. Vidíme to na všech příkladech západních demokracií, některé tam směřují pomalu, některé rychleji, ale všechny jdou k socialismu,“ uzavřel debatu Martin Urza.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
