Bez důvěry nemůže fungovat žádné společenství a bez důvěry v to, že soudy budou dobře soudit, školy dobře učit a politici dobře spravovat věci veřejné, pak jistě nemůže fungovat demokratická společnost. Průzkumy dlouhodobě naznačují, že lidé v Česku se dívají na vládu, Parlament, nebo třeba Evropskou unii převážně kriticky. Podle nové studie důvěra v instituce závisí do velké míry na individuální kvalitě života. A o tom právě hovořil sociolog a zakladatel společnosti PAQ Research Daniel Prokop.
Jak je podle něj vůbec možné stanovit kvalitu života? „Tak samozřejmě to je vždycky jako konstrukt, který uděláme v datech. My tam máme třeba asi 7 rozměrů. Dal by se taky tam dát rozměr třeba nějakého duchovního prožívání toho života, které v těch dotaznících tak nejde lehko zachytit. Ale ta naše kvalita života, jak jsme spolu spočítali z toho výzkumu pro Český rozhlas, tak vlastně postihuje ekonomické dimenze, společenské dimenze, trávení volného času. Ale i to, jestli se člověk setkal s těmi sociálními problémy, protože se ukazuje, že mezi stejně bohatými lidmi a stejně aktivními lidmi ti, kteří mají třeba z minulosti zkušenosti, tak to vnímání té demokracie je u nich horší, protože je to nějak poznamenalo společensky,“ uvedl Prokop.
Příjem podle jeho slov není tou hlavní dominantou. „My máme v Česku relativně omezené příjmové rovnosti a některé nerovnosti jako majetkové, nebo v těch sociálních kontaktech jsou výrazně větší než příjmové. Takže příjem není úplně to hlavní. My se na něj často zaměřujeme a říkáme, že v Česku teda nejsou nerovnosti a tím to trošku redukujeme, tu debatu o nerovnostech, na jeden ukazatel,“ dodal Prokop.
A jak dle jeho slov rozdíly v kvalitě života ohrožují demokracii v Česku? Prý velmi. „Není to tak, že by mezi těmi lidmi, kteří mají kvalitu života nižší, narůstali nějací hodnotoví autoritáři. On mezi nimi narůstá zejména počet lidí, kteří říkají, že pro člověka, jako jsem já, je jedno, jestli je demokracie, nebo ne. Neví, jestli by chtěli demokracii, nebo autoritářskou vládu. Prostě jim je to jedno. Nečerpají úplně všechny ty výhody toho současného systému a jsou takoví jakoby apatičtí, rezignovaní. Tihle lidé se proto dají přesvědčit samozřejmě výrazně rychleji než lidé, kteří cítí ten užitek z toho systému. Takže problém není v tom, že by byla skupina lidí, která jsou autoritáři a volí špatně, prostě, ale to občas čteme u těch článků o rozdělené společnosti. Problém je v tom, že řada lidí z toho systému těží mnohem méně,“ sdělil Prokop.
Fotogalerie: - Sloužím rodu Slovanů!
„Nevěří ničemu vlastně. Obecně je lze přesvědčit nějakou dobře podanou změnou, že tady jakoby bude změna,“ podotkl Prokop s tím, že tito lidé se nezajímají o politiku. „Často čtou méně médií, takže musíte jet za nimi do těch regionů. Proto politici jako Tomio Okamura nebo Václav Klaus mladší, ale i Andrej Babiš, prostě objíždějí regiony, protože vědí, že se k těm lidem musí dostat osobně. Jsou to lidé, kteří by uvítali, kdyby se veřejná politika zaměřila na posílení jejich regionu a vysvětlila, co je tam nutné dělat, a nezaměřovala se pořád na ten hodnotový střet a takové věci, jak se mají spojit různé strany a podobně. To vyvolává nedůvěru, že ta politika je odtržená od života. Protože když se stále řeší jenom, jak se mají spojit strany, kdo je předsedou jaké strany, a zároveň necítíte, že ta ekonomická situace v tom regionu se zlepšuje, tak to ve vás potvrdí dojem, že ta politika je odtržená od toho, co by měla řešit,“ dodal Prokop.
Závěrem pak hovořil o tom, že jedním z nejviditelnějších jevů v postkomunistickém světě je reprodukce nedůvěry. „Na její odstranění se musíme zaměřit,“ podotkl. „Instituce předpokládají, že všichni chtějí podvádět. Český sociální systém se moc nezaměřuje na prevenci, protože předpokládá zneužívání. Lidé se to zpětně naučí a převedou si to pak i do svého života,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
