- Diplomatické styky Československa byly s Kubou navázány v roce 1927 na úrovni vyslanectví, velkou změnu prodělaly po nástupu komunistické vlády na Kubě v roce 1959. Kuba začala patřit ke spojencům východního bloku, jehož součástí bylo i Československo. Obě země pojily dobré politické i obchodní vztahy. Bývalé Československo patřilo mezi prvních deset hospodářských partnerů Kuby na mezinárodní úrovni a bylo na čtvrtém místě mezi zeměmi RVHP. Do roku 1989 v československých vývozech na Kubu převažovaly investiční celky, stroje a zařízení nebo výrobky chemického, farmaceutického a textilního průmyslu. Dovážely se především zemědělské výrobky a nerostné suroviny.
- Kubánský vůdce Fidel Castro byl na oficiální návštěvě Československa v roce 1972. Jeho tehdejší cesta měla pomoci k utužení vzájemných vztahů, které pošramotil rok 1968. Kubánský diktátor při své návštěvě mimo jiné obdržel na Univerzitě Karlově čestnou vědeckou hodnost doktora právních věd a také Řád bílého lva první třídy s řetězem. Castro krátce navštívil Československo ještě dvakrát – v letech 1973 a 1986. Opačným směrem zamířila v roce 1973 delegace vedená tehdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ Gustávem Husákem, tuto zemi navštívil v roce 1984 také předseda vlády Lubomír Štrougal a o pět let později zde byla delegace vedená generálním tajemníkem ÚV KSČ Miloušem Jakešem.
- Československo-kubánské vztahy se zhoršily krátce po listopadu 1989, po pádu komunismu v Československu. Za „odporný a hanebný“ označil tehdejší kubánský vůdce Fidel Castro postoj Československa, Bulharska, Maďarska a Polska již v březnu 1990, když tyto země vyjádřily nesouhlas s jeho komunistickým režimem.
- Česká republika patřila v posledních dekádách k výrazným kritikům kubánského komunistického režimu, diplomacie i zástupci nevládních organizací opakovaně upozorňovali na totalitní praktiky na ostrově. Již v lednu 1993 tlumočil generální ředitel sekce ministerstva zahraničních věcí Martin Povejšil chargé d'affaires Kubánské republiky Pedrovi Garcíovi Roquemu ostrý protest proti novým represím kubánských úřadů vůči představitelům opozice.
- Krize ve vzájemných vztazích vyústila v roce 1993 ve snížení českého zastoupení na Kubě na úroveň chargé d'affaires. Praha se od roku 1997 snažila zastoupení opět povýšit na velvyslaneckou úroveň, což se podařilo až letos v červenci, kdy Kuba udělila souhlas s působením nového velvyslance ČR v zemi Vladimíra Eisenbruka. Od ledna 2000 platí mezi zeměmi oboustranná vízová povinnost.
- Čeští diplomaté patřili k nejtvrdším kritikům režimu, představovaného bratry Castrovými, také v Evropské unii. Výrazně například podporovala sankce uvalené na Kubu v roce 2003 po zákrocích tamních úřadů proti disidentům. O dva roky později ale unie přes původně nesouhlasný postoj ČR sankce pozastavila a v roce 2008 – už se zdrženlivým souhlasem české diplomacie – je zrušila, ovšem s tím, že EU bude každoročně vztahy s Kubou přehodnocovat.
- Postoj ČR vyvolal ze strany kubánských úřadů řadu reakcí. Od slovních útoků, ve kterých byla ČR například označena za „opovrženíhodného lokaje Spojených států“ a „šplhouna Washingtonu“ (březen 2004) nebo bylo české diplomacii vyčteno, že je lokajem „ve službách nejhorších amerických ultrapravicových bastardů“ (červen 2006), až po neprodloužení víza českému diplomatovi, vyhoštění či věznění českých občanů.
- Výraznější diplomatický konflikt mezi ČR a Kubou nastal v lednu 2001, kdy kubánské úřady zadržely poslance Ivana Pilipa a někdejšího studentského vůdce z listopadu 1989 Jana Bubeníka, oficiálně kvůli „narušení pobytového režimu“. Podle kubánské policie byli Češi zadrženi kvůli setkání se zástupci kubánské opozice ve městě Ciego de Ávila. Oba strávili ve vězení téměř čtyři týdny, propuštěni byli teprve poté, co údajně přiznali porušení kubánských zákonů. Kvůli incidentu přijel na Kubu jednat s Fidelem Castrem i tehdejší předseda Senátu Petr Pithart.
- Loni v říjnu odletěla na Kubu podnikatelská mise zástupců tuzemských firem vedená náměstkem ministra zahraničních věcí Martinem Tlapou. Obě země se shodly na rozšíření dialogu v oblastech obchodu, kultury, vědy nebo školství. Další česká podnikatelská delegace vedená Tlapou zamířila na Kubu letos v září a jejími členy byli představitelé potravinářských firem, dodavatelé zařízení pro energetický sektor a výrobci zařízení pro farmaceutický průmysl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam, čtk
