„Můj názor je dlouhodobý, jen stačí sledovat ceny energií. Při vysoké inflaci je potřeba měnit ceny energií. Je hodně napjatá situace, co se týká stávek. Já jsem na to vládu upozorňoval, že je potřeba řešit inflaci,“ zhodnotil atmosféru před masivními stávkami odborářů Rouček. Za konkrétní příklad špatného postupu dává ceny plynu. „Není takový důvod, abychom měli u nás tak drastické ceny. Chápu, že celý rozpočet je napjatý, neřeší se situace ve školách, dlouhodobě hlavně situace ve zdravotnictví. Že lékaři, zdravotníci, zdravotní personál je přetížený, to není nová situace. Bohužel, teď se to tak nahromadilo, že lidem nezbývá nic jiného než jít do výstražné stávky. Celý personál je přetížený,“ uvedl s tím, že naprosto nechápe, proč vláda dělala zákon, že od příštího roku musí být vynakládána dvě procenta na obranu.
„Dvě třetiny států NATO dvě procenta na svoji obranu nevynakládají. Jsem proto, aby se dodržovaly závazky, aby nic vládě nebránilo v tom, aby závazek mohl být od roku 2025. Takže namísto nějakých 60 nebo 70 mld. korun, které bude mít Ministerstvo obrany příští rok navíc, tak kdyby z toho zůstala půlka, tak z té druhé půlky můžeme uspokojit požadavky zdravotníků, učitelů, neučitelského personálu, je to pouze o prioritách a šikovnosti vlády. Napjaté rozpočty jsou vlastně ve všech zemích, ale jsou země, kde to řeší mnohem chytřeji než bohužel současná česká vláda. Pokud jde o kováky, naprosto to chápu. Když zdražíme vstupy, např. ceny elektřiny v hutích, tak je jasné, že hrozí propouštění,“ konstatoval.
Fotogalerie: - Stávka odborů bude masovější
K požadavkům odborářů má naprosté pochopení
Rouček jednoznačně podporuje to, že se rozhodli lidé vyjít do ulic. „Lidem nezbývá nic jiného než jít do výstražné stávky. To slovo výstražné znamená varování vládě, aby se situací urychleně něco dělala a např. do školství a zdravotnictví dala více peněz. Kde je vzít jsem naznačil a naznačuji dlouhé roky, že všechny vyspělé západní země mají progresivní zdanění těch nejbohatších. My ho nemáme. Musíme zvýšit příjmy do státního rozpočtu. Nevím, proč bychom se neměli řídit osvědčenými praktikami, které v nejvyspělejších zemích od Rakouska přes Británii, Ameriku po Austrálii fungují po desetiletí. Aby se všechno sanování rozpočtu nedělo na úkor nízko- a středněpříjmových skupin,“ zhodnotil.
Podporujete stávku ČMKOS?Anketa
Dostáváme se do času politického rozpadu, hrozí pády firem
Pořád stejný systém. Bohatí bohatnou a chudí chudnou. „Některé firmy neúměrně bohatnou a u odvětví, která jsou energeticky velmi náročná, opravdu hrozí, že by mohla zkrachovat. Ať je to u nás ocelářství, kovovýroba, keramičky, ocelářství nebo sklářství. Nelze se divit, že jak majitelům firem, tak zaměstnancům se to nelíbí, že požadují řešení, například když vidí příklad ze sousedního Německa, jak společnostem vláda přímo i nepřímo pomáhá. Nechtějí nic jiného než to, co dělají jiné vlády na západ od nás,“ zhodnotil.
Psali jsme:
17. listopadu vyhlásili bývalí členové Charty 77 protestní hladovku. „Je to smutné, hlavně když si každý rok připomínáme nejen 17. listopadu, ale i svobodu a demokracii. Svobodu a demokracii máme, ale povětšinou ty oslavy jsou jen vzpomínání na dobu minulou a neřešíme situaci například těch disidentů, kteří se na dlouhodobém boji za lidská práva proti komunismu podíleli. Když někde umývali okna, dostali se do skladu, tak jim chybí odpracovaná léta, a pokud mají něco odpracovaného, tak to není žádná velká sláva,“ konstatoval.
„Ale to ukazuje nejen na problém disidentů, ale i na problém celého našeho systému. Protože máte země jako Rakousko nebo Slovensko, kdy lidé mají nárok na důchod po patnácti odpracovaných letech. Samozřejmě dostávají mnohem méně než ti, co mají odpracováno například pětatřicet nebo čtyřicet let, to je jasné a spravedlivé, ale dostávají alespoň něco. U nás je ten nárok teď snad po pětatřiceti nebo čtyřiceti letech. Takže nejsou to jenom disidenti, ale desetitisíce dalších lidí, kteří z nejrůznějších důvodů to množství let nemají odpracováno. Jsou to např. ženy, které byly doma a staraly se o děti, nemohly si zvyšovat kvalifikaci apod. a dnes žijí na pokraji chudoby, to je také špatné. Když někdo do systému roky platil, tak by bylo samozřejmě také férové, kdyby stát peníze těm lidem vrátil. Samozřejmě také, když někdo do systému peníze dává, roky platil, aby jim je stát vrátil po vzoru Rakouska a Slovenska,“ dodal.
Žádný výhled na zlepšení se nekoná
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka by měl podle Roučka využít tragickou situaci, kdy disident musí 17. listopadu držet hladovku před úřadem vlády k tomu, aby se systém změnil a narovnal. „A byli ocenění ti, kteří bojovali proti komunismu, tak by měl zajistit i sociální spravedlnost vůči desetitisícům dalších, kteří nemají odpracován vysoký počet let, který český důchodový systém vyžaduje,“ zmínil. A jestli očekává ještě od této vlády nějaká pozitivní řešení, např. z Ministerstva práce a sociálních věcí? „I když bych si to přál, jako celoživotní optimista, ale od této vlády to neočekávám. Celkové lepší řešení bohužel neočekávám. A to jsem celoživotní optimista,“ dodal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
ročníkjenapadesít
