„Prvně bych chtěl jednoznačně odsoudit postup katalánské vlády, které se rozhodla přes soudní zákaz uspořádat referendum, a tím de facto vyeskalovat celou situaci. Nedodržením zákazu u mě ztratila katalánská vláda jakoukoliv legitimitu, protože namísto vyjednávání se španělskou vládou zvolila opět nátlak, který bude mít za následek odmítnutí jakékoliv samostatnosti Katalánska," uvedl lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Tomáš Zdechovský
O odpovědnosti katalánské vlády hovořila i Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). „Pochopitelně hlavní odpovědnost je na katalánské regionální vládě, která referendum vyhlásila, i když věděla, že není legální," uvedla, ale zároveň poznamenala, že v demokratické společnosti je třeba jiných prostředků a dialogu než policejních zásahů. „Vyzývám vlády v Madridu i v Barceloně, aby jednaly a našly k sobě cestu," dodala Šojdrová.
Ing. Michaela Šojdrová
S postupem centrální španělské vlády, která se pokoušela referendu zabránit nasazením policie, nesouhlasí ani europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). „Zásah centrální španělské vlády během nedělního referenda v Katalánsku považuji za hrubou politickou chybu, nepřijatelnou z lidského hlediska," sdělila. Sehnalová se obává, že zásah ještě více emočně vyhrotí katalánskou otázku a přispěje k prohloubení nedůvěry.
MUDr. Olga Sehnalová, MBA
Podle Pavla Poce (ČSSD) udělaly chyby obě strany, ačkoli z toho nakonec hůře vyjde španělská vláda, neboť selhala v klíčovém rozhodnutí, jak se ke krizi postavit.
Lidovecký europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) zmínil přiměřenost použitých prostředků během policejní operace. „Španělská vláda se použitím gumových projektilů střelila do vlastní nohy. Myslím si, že brutální metody, byť k podpoře ústavy, byly přehnané a mohly by vzbudit sympatie těch, kteří se dosud na stranu separatistů nepřidali," vysvětlil.
Počínání španělské policie je podle Zdechovského potřeba rozhodně prověřit. V této souvislosti poslanec varoval před hodnocením pouze na základě fotografií a videí, neboť je nutné vidět situaci v celém kontextu. „Dopředu ale nebudu nikoho soudit," uvedl s tím, že pokud se prokáže porušení zákonů policisty, musí španělská prokuratura vyvodit náležité závěry.
Europoslankyně Martina Dlabajová (ANO) řekla, že komentovat dění v Katalánsku je dvojsečné, neboť ústřední španělská vláda za sebou sice měla sílu ústavní legitimity, ale nepřijatelně přistoupila k násilí. „Používání síly pouze k přispívá k dalšímu dělení, a to nejen Španělska, ale celé Evropy, které se bude nyní jen obtížně hojit," řekla.
Europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09 a Starostové) připomněl odpolední prohlášení šéfa jeho lidovecké europarlamentní frakce EPP Manfreda Webera, který označil konání referenda v Katalánsku za protiústavní. „Myslím si, že je velmi nebezpečné fragmentování zemí EU," řekl Štětina s tím, že zvolené řešení španělské vlády je špatné. „Násilí není možné," dodal.
Podle europoslankyně Dity Charanzové (ANO) je nyní nutné, aby obě strany zasedly ke společnému jednacímu stolu. „Brusel u toho může hrát roli mediátora, pokud o to stoupenci obou táborů projeví zájem," uvedla. Sama pak postup policie, která nasadila proti hlasujícím obušky a gumové projektily, považuje za nepřijatelný.
Čeští europoslanci se do diskuze o dění v Katalánsku budou moci se svými kolegy z ostatních unijních zemí zapojit ve středu odpoledne. Poslanci se rozhodli, že Katalánsko zařadí jako první bod odpolední debaty, žádné usnesení ale přijímat nebudou. Na úvod dnešního čtyřdenního plenárního zasedání evropští zákonodárci řešili, jak téma debaty pojmenovat. Levicové frakce navrhovaly do názvu zahrnout pojem násilí, což ale plénum odmítlo a shodlo se na kompromisu v podobě „ústavnosti, právního státu a základních práv ve Španělsku ve světle událostí v Katalánsku".
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
_profil_top.jpg)
