Má cenu pořádat demonstrace proti vládě?Anketa
„Dohodli jsme se, že chceme spustit dobrovolné společné nákupy plynu a také zavést dočasný limit na cenu plynu, který zamezí mimořádným výkyvům cen,“ prozradil premiér s tím, že by také evropští lídři chtěli „změnit fungování trhu s plynem, tak aby lépe reflektoval současné možnosti dodávek LNG“, což by prý také „mělo přinést snížení cen“.
„Nebylo jednoduché dosáhnout dobrého kompromisu. Nakonec se to podařilo a z hlediska českého předsednictví to považuji za úspěch. Podařilo se prosadit klíčové nástroje, o které jsme stáli, ať už jde o zastropování cen, reakce na prudké výkyvy cen, společné nákupy plynu a další opatření, která jsou důležitá pro to, abychom dokázali zkrotit ceny energií v Evropě. Já jsem s tím výsledkem velmi spokojen,“ uvedl Fiala, podle něhož se nyní bude na návrzích pracovat dále na úrovni ministrů pro energetiku a cílem bude dosáhnout finální dohody do konce listopadu.
S premiérem Nizozemska Markem Ruttem před jednáním Evropské rady. ???? pic.twitter.com/GJnSSlFTyu
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 21, 2022
Premiér poznamenává, že jej velmi těší, že si lídři unijních zemí odnášejí z českého předsednictví Radě EU pozitivní reakce. „Jednoznačně zaznívá názor, že Česká republika si zatím v čele Unie vede velmi dobře,“ hodnotí ministerský předseda.
„Úspěšně se nám daří dojednávat konkrétní kompromisy v zájmu celé Evropské unie a také se nám daří v této složité době udržovat jednotu,“ připojil k jednáním.
Kromě energií se na jednání Evropské rady řešil i konflikt na Ukrajině a i tam podle předsedy vlády došlo na naprostou shodu. „Panuje naprostá shoda na tom, že je potřeba vytrvat v podpoře Ukrajiny,“ shrnul.
Lídři evropských států podle Fialy „jednoznačně odsoudili ruské pokusy konflikt eskalovat – ať už anektováním ukrajinského území nebo zločinnými útoky na ukrajinské obyvatelstvo a na energetickou infrastrukturu“ a hovořili o potřebě dlouhodobé podpory pro Ukrajinu v oblasti financování, „abychom garantovali fungování ukrajinského státu během války s ruským agresorem“.
Jednoznačně jsme odsoudili ruské pokusy konflikt eskalovat –? ať už anektováním ukrajinského území, nebo zločinnými útoky na ukrajinské obyvatelstvo a na energetickou infrastrukturu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 21, 2022
Panuje naprostá shoda na tom, že je potřeba vytrvat v podpoře Ukrajiny. (2/2)
Kromě jednání na Evropské radě Fiala zmínil též předchozí summit Evropského politického společenství, který se uskutečnil v Praze před dvěma týdny a během něhož spolu jednalo množství lídrů až ze 44 zemí.
Fiala si jednání této platformy, jež se sešla vůbec poprvé, velmi pochvaluje: „Já jsem měl spoustu reakcí od lídrů jednotlivých evropských zemí. Ty reakce byly od velmi pozitivních až po nadšené. Musím to takto říct. Chválili organizaci, krásu Prahy… Ale vlastně mi mnozí říkali: ‚My jsme jeli s určitými obavami, jak to tady bude vypadat, když se tady setkáme všichni od Islandu po Ázerbájdžán – když tady budou stát ti, kteří spolu normálně nemluví. Ale pak jsme byli příjemně překvapeni, jaká se vytvořila atmosféra.‘“
Fiala shrnuje, že na pražském summitu Evropského politického společenství byla „spousta bilaterálních jednání, společná setkání, společné akce a všude byla atmosféra dialogu“. „To si myslím, že je důležité. Proto má smysl podobné summity dělat a proto si také myslím, že první jednání Evropského politického společenství tady v Praze bude představovat určitý zlomový moment ve spolupráci evropských zemí,“ připojil.
Na summit Evropského politického společenství, který proběhl před 2 týdny, jsem měl spoustu reakcí od evropských lídrů –? byly to reakce velmi pozitivní až nadšené.
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 22, 2022
Myslím, že tento summit představuje určitý zlomový moment ve spolupráci evropských zemí. pic.twitter.com/duYuMc8zJF
I přes tyto nadšené reakce premiéra Fialy ke skvělé dohodě v Evropské unii však prosakují informace, že jednání nebyla ani zdaleka zakončena tak, jak by si mnohé členské země včetně Česka přály.
Zpravodaj Deníku.cz Luboš Palata po čtvrtečním jednání popsal, že nakonec padla shoda až ve čtyři ráno. Nešlo však o shodu týkající se energetické politiky. „Ve čtyři hodiny ráno se lídři sedmadvaceti zemí Evropské unie dohodli, že už po deseti hodinách nemá cenu dál se mučit. A že jdou spát. Německo, Nizozemsko a několik dalších zemí odmítly jakékoli konkrétní zastropování cen plynu a vlastně i navázání této ceny na elektřinu. A naštvaných asi sedmnáct dalších členů EU prostě nemělo sílu je donutit k opaku,“ napsal svůj pohled na jednání v Bruselu.
Německé argumenty jsou prý stále stejné a točí se kolem toho, že „nikdo nespočítal, kolik by takové zastropování cen plynu pro výrobu elektřiny stálo“, a „nikdo nespočítal ani to, zda když budou plyn a elektřina levnější, jestli to neohrozí šetření, a tím nepřivodí riziko toho, že nám obojí někdy v půlce zimy dojde“.
„A tak jediné, na čem se dlouhá, sáhodlouhá debata shodla, bylo, že to státy EU nechají Evropské komisi konečně spočítat,“ shrnul Palata.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Podle zpravodaje se shoda našla v otázkách společného nakupování plynu, v rámci možnosti „vypnutí energetické burzy při extrémním nárůstu cen“ a zelenou dostal i princip „povinné‘ solidarity, kdyby nějaké zemi plyn během zimy došel“, a dá se prý očekávat, že by již příští zima mohla být klidnější.
Tuto zimu nám však prý „zlevní už asi jen to, že nebude moc mrznout“.
Fotogalerie: - Páteční sněmovna
Společné evropské řešení urychleně nepřijde ani podle názoru neziskové organizace Konec-Uhlí, jejíž předsedou je exministr dopravy Vladimír Budinský. Organizace očekává, že se situace „stabilizuje sama“.
„Díky uhlí, díky vyšším importům plynu, ale hlavně vinou poklesu průmyslu a jeho stěhování z EU,“ shrnuje pak důvody pro tento pokles a „evropské řešení“ přirovnává k „čekání na Godota“.
Na čem se dohodli v noci ze čtvrtka na pátek lídři zemí EU?
— Konec uhli - Nova energie (@NovaUhli) October 22, 2022
V zásadě na ničem podstatném.
Čekání na “evropské řešení” je čekání na Godota.
Nepřijde.
Spíš se situace stabilizuje sama, díky uhlí, díky vyšším importům plynu, ale hlavně vinou poklesu průmyslu a jeho stěhování z EU. pic.twitter.com/9mYhk84MfW
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
