„Tři nebo čtyři desítky osobností podepsaly protest "proti falšování historie", který je zaměřen vůči jednotlivému prostředku masové komunikace, konkrétně Mladé frontě Dnes. Ta si dovolila zveřejnit názory lidí, které v posledních letech příliš nezazněly. Za mediální nosič si petenti zvolili Deník N, jinak jej světu přiblížily pouze Parlamentní listy. Tři nebo čtyři je rozdíl. V textu se píše o čtyřech desítkách, na twitterovém účtu deníku pak o třech. Což by bylo jedno, kdyby se protestující nesnažili peskovat kvůli falšování jiné. Nejzajímavější na věci je, jak se tři nebo čtyři desítky osobností snaží dělat historii z událostí, které většina z nás či přímo zúčastněných pamatuje. Taková situace tu prostě je a nelze ji odestát. Listopadu se zúčastnili i ti, kteří dosud nebyli tolik slyšet. Třicet let staré události tak zatím nejsou předmětem historicko-ústavních fajnšmekrů, nýbrž stále živé diskuse. Každý může mít různé pohledy na interpretaci a zejména právo na výklad a na možnost jej sdělit veřejně. Říká se tomu svoboda projevu. Co se týká faktů, většina je jich dostatečně známá, došlo k předání moci, jak to trefně charakterizoval Petr Pithart. MF Dnes jako přímý nositel listopadové tradice se zcela legitimně a logicky rozhodl do všeobecné diskuse přispět,“ shoduje se Kňourek s Fenclem.
Ačkoliv tedy Deník N hovoří o čtyřech desítkách osobností podepsaných pod výzvou, jmenuje pouze třicet. Mezi nimi je např. bratr prezidenta Havla Ivan M. Havel, dále Dagmar Havlová, bývalý senátoři Daniel Kroupa a Jan Ruml, poslanci ODS Pavel Žáček a Marek Benda či diplomaté Michael Žantovský a Petr Kolář. Z řad umělců a aktivistů například Monika MacDonagh-Pajerová, písničkáři Jaroslav Hutka a Michael Kocáb či režiséři Jan Hřebejk a Olga Sommerová.
„Fascinující je nejen útok na jedno konkrétní médium, ale zejména způsob jeho provedení. Nechme stranou dětinské příklady, uvedené v provolání. Zaměřme se na nosný odstavec. "Podporujeme ověřování naší nedávné historie a vítáme snahu dát hlas širokému spektru lidí, díky nimž byla Sametová revoluce možná. Ale snaha zpochybnit integritu lidí, kteří soustavně hájí hodnoty roku 1989, je něčím jiným".
1. "Podporujeme ověřování naší nedávné historie a vítáme snahu dát hlas širokému spektru lidí...". Tak ano, nebo ne?! Právě jste totiž vy tři nebo čtyři desítky osobností z diskuse vyloučily jeden z největších papírových deníků. Nebyla svoboda projevu jedním z nosných témat 17. listopadu?
2. "...díky nimž byla Sametová revoluce možná." V této půlvětičce jste opět vyloučili z diskuse ty, díky nimž by Sametová revoluce možná nebyla. To taky není zrovna projev svobody projevu.
3. "Ale snaha zpochybnit integritu lidí, kteří soustavně hájí hodnoty roku 1989, je něčím jiným". Jestli milí protestující cítíte zveřejnění jiného názoru na převratné události jako snahu zpochybnit vaši integritu, pak na takovou interpretaci máte plné právo. Stejně jako my, kteří ve vašem výlevu spatřujeme příkladné totalitní myšlení,“ stojí v protestu, pod kterým je podepsaný Tomáš Kňourek s Jiřím Fenclem.
„Věříme, že se k tomuto kontraprotestu připojí i organizace, které mají ochranu svobody slova a nezávislosti médií většinou jako svůj hlavní předmět činnosti. Například Syndikát novinářů ČR, Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu, Open Society Fund (Novinářská cena), Nadace českého literárního fondu (Cena K. H. Borovského), Společnost Ferdinanda Peroutky (Cena F. Peroutky), Ústavní soud České republiky,“ dodává na závěr Kňourek s Fenclem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
