Invaze do Iráku a Libye byly v pořádku, jen jsme nedomysleli, co dělat po nich. Putin to v Sýrii protahuje, aby ještě více uškodil Evropě. Lidovecký europoslanec Svoboda besedoval

5. 12. 2015 19:37

REPORTÁŽ O uprchlické vlně, islámu či vývozu demokracie se mluvilo v pátek v Liberci na besedě s europoslancem Pavlem Svobodou (KDU-ČSL). A také o Sýrii. „Rusové tím, že podporují Asada, prodlužují konflikt a způsobí další migraci. Čímž destabilizují Evropu. Což je cílem Putina,“ domníval se.

Invaze do Iráku a Libye byly v pořádku, jen jsme nedomysleli, co dělat po nich.  Putin to v Sýrii protahuje, aby ještě více uškodil Evropě. Lidovecký europoslanec Svoboda besedoval
Foto: Hans Štembera
Popisek: Europoslanec Pavel Svoboda
Hned po krátkém úvodu v sále znovuotevřeného hotelu Imperial předseda právního výboru Evropského parlamentu vyzval přítomné, k dotazům. Jeden z prvních přišel od redaktora ParlamentnichListů.cz na možný vznik takzvaného Minischengenu, o němž mluvil například nizozemský ministr financí Dijsselbloem. Měly by v něm být státy, které jsou ochotné dělit si další azylanty z válčící Sýrie. „Mě tento návrh překvapil. Chápal bych, kdyby takovýto Minischengen chtěly vytvořit státy, kam ti migranti neproudí. Ale pokud je v něm Německo, kde je největší počet migrantů, pak nevím jakou logikou tento nápad vznikl. Možná je to proto, že jsou to státy takzvaně solidární, které souhlasí s povinnými kvótami, a zároveň tam není Itálie a Řecko, které nedokáží chránit vnější hranici. Ale smysl mi to nedává. Německo je součástí toho problému. Nevím jak tedy může být součástí řešení,“ konstatoval. 
 
Ke změně Schengenu, repektive schengenského nařízení, je podle právníka Svobody potřeba kvalifikovaná většina.  „Takže ji ty státy nedosahují. Samozřejmě jako politik vím, že když se něco chce, tak právo dostane po tlamě. Vyloučit to tedy nemohu. Pokud ale budou dodrženy elementární předpisy evropské integrace, tak právně to bez souhlasu většího počtu států možné není,“ vysvětlil.
 
Kdybychom dodržovali pravidla, Řecko už není v Schengenu
 
Co by si přál, aby se stalo do roka a do dne? „Abychom si jako Evropané uvědomili, že čelíme kontinentálnímu problému. Bude efektivnější a lacinější, když ten problém budeme řešit kolektivně. Myslím, že to tam směřuje,“ domníval se a upozornil na jeden evropský problém. „Nejsme vždy ochotni aplikovat už existující pravidla, která jsme si pro takovéto situace vymysleli,“ povšiml si, což se podle něj ukázalo na dluhové krizi v Řecku. „Kdybychom byli pragmatičtí a cyničtí, tak Řecko už není v Evropské unii. Stejně tak při migrační krizi, kdybychom aplikovali schengenská pravidla, Řecko už není v Schengenu. Jedno z pravidel totiž říká, že pokud jeden ze států nedokáže plnit pravidlo chránit schengenskou hranici, mají se státy Schengenu dohodnout, že se hranice posune o stát do vnitrozemí,“ poukázal.  
 
Je ale možné vůbec fungovat, když se pravidla neaplikují, zaznělo ze zadních řad. „To je problém, který se týká podstaty evropské spolupráce. Byla vymyšlena tak, že nebude fungovat na bázi silných institucí. Ale silných pravidel. Mimochodem je to přístup propagovaný Německem,“ upozornil, načež zazněl mírný smích. „Někteří zlovolní pozorovatelé konstatují, že Unie jako celek selhala při řešení migrační krize. Když se tomu ale podíváte na střeva, zjistíte, že jsou to některé členské státy, které selhaly. Unie nikdy nedostala velké pravomoci, které by řešení té krize mohly sanovat,“ objasnil europoslanec. „Unie například nikdy nedostala možnost vytvořit jednotnou pohraniční stráž. Pokud někdo říká, že je třeba se vrátit na pravomoci jednotlivých států a řešit to na národní úrovni, tak tam právě jsme. A dojíždíme na to,“ vysvětlil Pavel Svoboda.
 
Všichni jsou si rovni, někteří jsou si rovnější – aneb Na velikosti záleží
 
Unie funguje na principu svěřených pravomocí. „Může dělat jenom to, co ji členské státy svěří. A co ji nesvěří, dělat nemůže. Takže když má jen velmi omezené pravomoci v oblasti řešení migrační krize, podle toho pak vypadá výsledek. Z tohoto pohledu tedy Unie funguje, jenom od ní máme jiná očekávání. Ale myslím si, že ta očekávání jsou správná. Vždyť od čeho by měla být evropská spolupráce, než aby řešila problémy, se kterými se potýká celý kontinent. Doufám, že se toto očekávání přesune i na úroveň debaty jaké má mít Unie pravomoci,“ sdělil. 
 
Proč ale tedy Evropská unie vůbec nějaké dohody uzavírá, a posléze je potom nedodržuje, k čemu nám jsou, ptala se jedna z návštěvnic, Dana Lapáčková. Jako příklad uvedla Dublinské dohody, které jsme jako Česká republika dodržovali a byli jsme za to kritizováni. „Přijde mi, že zafouká vítr, změní se politický směr, a z dohody, která byla uzavřená  před několika měsíci či dokonce několika dny, je náhrada toaletního papíru,“ dodala. Další účastník připodotkl. „Německo tenhle princip fungování prosazovalo a přitom je první kdo ta pravidla porušuje. Všichni jsou si rovni, někteří jsou si rovnější.“ Což lidovecký europoslanec vtipně glosoval: „Ještě by se dalo říci, že na velikosti záleží,“ rozesmál obecenstvo. 
 
Podle jeho názoru se nedodržují pravidla, která jsou v kompetencích členských států. „Sankce existují. I v rámci Schengenu. Finanční povahy. Docela drastické. Je ale pravda, že v současném zmatku kolem migrační krize Evropská komise teprve teď rozjíždí první žaloby na neplnění Schengenského či Dublinského nařízení,“ upozornil.
 
Vyvážíme demokracii do zemí, které na to nejsou připravené. A neptáme se jich, jestli o to stojí
 
Pak si opět vzala slovo aktivní Lapáčková. „Napadlo někdy někoho, že my západní demokracie, vyvážíme naši podobu lidských práv do zemí, které na to nejsou historicky, nábožensky, lidsky připravené. Popíráme základní zásadu – respekt k jiné kultuře. Pokud chceme někomu něco nabídnout, musíme se ho nejdříve zeptat, jestli o to stojí či v jaké míře,“ glosovala.
 
„Na Arabském jaru jsme si osvědčili, že máte pravdu. Na druhou stranu, chceme někomu nepřát demokracii? Částečně míříte na to, jestli se mělo vojensky intervenovat v Libyi a podobně. Kde ten diktátorský stát dělal nějaký pořádek,“ konstatoval Pavel Svoboda. 
 
Podle něj je ale ten problém jinde. „Intervence mohla být správná. Jenom jsme se ale nebavili o tom, co dělat po ní. Mysleli jsme si, že vojenskou intervenci se všechno vyřídí a lidé budou schopni demokracie. Ukázalo se, že ne. Z evropských diskusí vím, že tohle poučení si politici odnesli. Je to vidět i na debatě, zda a jak zasahovat vojensky v Sýrii. I proto je vídeňská konference. Aby bylo jasné, jaké bude angažmá států po nějakém případném vojenském zásahu,“ řekl europoslanec. 
 
Armáda pálila po demonstrantech z vrtulníků i raketami
 
O současné Sýrii pak povyprávěl Ibrahim, Syřan žijící v Liberci. „V Sýrii jsou zvláště mladí lidé pod tlakem. Na jedné straně je ISIS, a na druhé režim. Jeden je zločinec a druhý také. Lidé za ně nechtějí bojovat,“ konstatoval. Moderátor debaty Kamil Jan Svoboda se Syřana zeptal na  prezidenta Asada, který měl tento týden rozhovor s Českou televizí. „Pokud mám informace správné, nejdříve lidé protestovali proti němu beze zbraní. A on na ně poslal armádu. Reakce moje by asi byla taky taková. Že když nejdříve protestuji slovem a pošlou na mě armádu, tak se taky potom budu bránit a vezmu si zbraň do ruky,“ uvedl liberecký lidovec Kamil Jan Svoboda.
 
Ibrahim potvrdil, že původně šlo o neozbrojené demonstrace proti Asadovu režimu. „Až když na ně začali střílet, posílat na ně rakety nebo pálit z vrtulníků, začal ozbrojený konflikt. Vojáci ze syrské armády tehdy hromadně dezertovali, nechtěli střílet do vlastních lidí. Režim si najal žoldnéře a těm to bylo jedno. Takhle to začalo,“ vysvětlil a potvrdil informaci, že většinu obětí syrské války má na svědomí Asadův režim. „Hodně se mluví o ISISu, ale ten má na svědomí tak deset procent všech obětí. Oni někoho popraví. Ale když armáda bombarduje sídliště, tak je počet obětí neporovnatelně větší,“ objasnil Ibrahim.
 
Češi nikdy nikoho neokupovali. Zůstaňte takoví
 
Jak se to bude v Sýrii dále vyvíjet? „Promítněme si do toho ještě další rozměr. Ruské angažmá v regionu. Rusové tím, že podporují Asada, prodlužují konflikt a způsobí další migraci. Čímž destabilizují Evropu. Což je cílem Putina. Do toho máme ‚krásnou‘ otázku kurdskou. Na pomezí Sýrie a Iráku už něco jako Kurdistán existuje. Určitě jste viděli na různých mapkách, kdo s kým tam bojuje. Všichni proti všem,“ okomentoval komplikovanou situaci Pavel Svoboda.
 
Přítomný Syřan vyzval Českou republiku, aby zůstala věrná svým tradicím. „Češi nikdy nebyli koloniální mocností, nikdy nikoho neokupovali. Říká se, co Čech to muzikant. Zůstaňte takoví, nenechte se oblbnout, že byste si místo kytary vzali samopal v cizí zemi,“ nabádal na závěr.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Itálie je zaplavena uprchlíky. Ale podívejte se, co někteří z nich prý udělali po ničivém zemětřesení

16:27 Itálie je zaplavena uprchlíky. Ale podívejte se, co někteří z nich prý udělali po ničivém zemětřesení

1100 uprchlíků bylo v neděli zachráněno u italského pobřeží. Vysoké číslo si vyžádalo celkem 11 zách…