Je epidemie eboly na ústupu? Lékař v rádiu odhadl další vývoj a popsal své zkušenosti z boje se zákeřnou chorobou

28.11.2014 17:40

Před několika málo týdny se logistik Petr Macek vrátil z Libérie, kde zasahoval v boji s epidemií eboly. Je jedním ze dvou Čechů, kteří odjeli s organizací Lékaři bez hranic pomáhat přímo do Afriky. V rozhovoru pro Radiožurnál mluvil o svých zkušenostech.

Je epidemie eboly na ústupu? Lékař v rádiu odhadl další vývoj a popsal své zkušenosti z boje se zákeřnou chorobou
Foto: Archiv
Popisek: Přenos nakaženého infekcí, ilustrační foto

Host odpovídal na otázky Heleny Šulcové v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Petr Macek prý počítal s tím, že bude nasazen do oblasti, kde se bojuje s ebolou, proto ho nepřekvapilo, že jede přímo do Libérie. „Sledoval jsem nějakou dobu, jak se epidemie eboly vyvíjí, takže jsem nebyl překvapen, že pojedu přímo do ohniska nákazy. Počítal jsem s tím,“ uvedl Macek, který pro Lékaře bez hranic pracuje už osm let. „Mám ženu, která má pro to naštěstí pochopení. Odjížděl dva měsíce po narození syna, ale manželka také před tím pracovala pro Lékaře, tak tomu rozumí.  Vrátil jsem se za další dva měsíce a na dítěti to bylo znát. Syn vyrostl,“ konstatoval novopečený otec.

Musíte si získat důvěru vesničanů

Petr Macek působil na severu v oblasti Foya a měl na starosti výjezdový tým dvanácti osob, který se zabýval převozem pacientů do izolačních center. „Já jsem byl vedoucí týmu a ten, který do budovy s pacientem vstupoval první. Zadával jsem instrukce, abych měl průběh celé akce pod dohledem. Důležité je získat si akceptaci té vesnice. Nejdříve jsem tam šel s psychologem a vše místním vysvětlili. Pak jsme teprve přivolali zbytek týmu. Teprve potom jsme se všichni převlékli do ochranných obleků. Tak se to dělá na základě zkušeností. Jiné týmy, které už přijely v záchranných oblecích, byly totiž v minulosti vesničany napadeny,“ popsal Macek.

Tým Lékařů bez hranic ale zasahoval i v případech, kdy někdo zemřel a bylo třeba určit, zda podlehl ebole. „Důležité bylo zabránit kontaktu lidí s tělem. Postup byl ale v podstatě stejný. Nejdříve jsme si museli získat jejich důvěru. Nabídli jsme i členům rodiny, aby se někdo z nich také oblékl do obleku - aby mohli být svědkem toho, co s tělem děláme, a nedocházelo k různým fámám. Po odebrání vzorku se tělo začalo dezinfikovat a připravil se bezpečnostní vak, do kterého se tělo vložilo,“ popsal Macek.

Mrtví se prý pohřbívali hned po odebrání vzorku na místním hřbitově. „Pokud bylo pravděpodobně, že jde o ebolu, pak jsme navrhli převezení těla na speciální hřbitov, kam se pochovávali ti, kteří podlehli této nemoci a zemřeli ve specializovaných centrech,“ dodal logistik.

Speciální hřbitovy, které se navíc stále musejí rozšiřovat, na zkušeného účastníka misí velmi zapůsobily. „Jedna z nejtěžších věcí byla, když mi ukázali celé zařízení a vzali mě na hřbitov, který kvůli ebole vznikl za městem. Pohřbívali se tam zesnulí z izolačních center. Člověk tam přijde a vidí ty řady hrobů, bylo jich tam víc než tři sta. Dá se na nich sledovat, jak se nemoc šířila. První den tam byl jeden, druhý dva, pátý den dvacet, další čtyřicet. V tu chvíli si člověk uvědomí, jaké to skutečně bylo,“ uvádí Macek.

Bezpečnostní opatření jsou důkladná

„Mise můžou mít trvání od pár týdnů, jako ta spojená s ebolou, což je dáno hlavně kvůli psychické stránce. Na běžné mise však organizace požaduje minimálně tři až šest měsíců, někdy devět,“ prozradil praxi Macek.

Na misi je prý každý pod každodenním dohledem. „To znamená, že si měříte teplotu dvakrát, třikrát denně, a sledujete, jestli nemáte příznaky. To samé probíhá i před odjezdem. První bezpečnostní prohlídka při odjezdu z Libérie je na letišti. V mém případě vedla cesta přes Casablancu, kde znovu procházíte kontrolou, pokud přilétáte z oblastí zasažených ebolou. Já jsem poté přiletěl do Ženevy, kde jsem skončil v univerzitní nemocnici na oddělení infekčních nemocí, kde jsem absolvoval další prohlídku. Kontaktoval jsem následně pražskou kancelář Lékařů bez hranic a ta dala vědět hygienické stanici a Ministerstvu zdravotnictví, že se vracím. Ti mě kontaktovali po příjezdu. Jejich pracovnice přišla ke mně domů a dala mi další pokyny, jak se chovat v případě, že by něco nastalo. Nyní je to už pět týdnů, co jsem opustil Libérii, a je vyloučeno, že bych se nakazil,“ říká logistik.

Ale už 8. prosince odjíždí na další misi. Tentokrát ho čeká Sierra Leone. Tam bude cvičit nové pracovníky a dělat stejnou práci jako v Libérii. Vánoce tedy nestráví u rodiny a syna uvidí opět po dvou měsících.

Ustupuje epidemie eboly v západní Africe? „Já bych byl velice opatrný, v Libérii se výskyt zpomaluje, ale geograficky se epidemie rozšiřuje. Případy se vyskytly i tam, kde doposud nebyly,“ uvádí odborník.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: dkr

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…