„Ano, zadařilo se. My jsme navrhovali svého kandidáta, a posléze jsme jmenovali kandidáta ČSSD Jana Birkeho,“ vyjádřil se úvodem k ustavení sněmovní vyšetřovací komise k D47 Jan Faltýnek. Podle jeho slov hnutí ANO ustoupilo proto, aby komise mohla fungovat. I přes odklady je přesvědčen, že komise může ještě něco vyšetřit.
„To, co jsme slíbili, děláme. A většina těch vládních priorit je splněna. Některé věci jsou rozjednány,“ hájil se Faltýnek. Moderátor Moravec jej však upozornil, že téměř dvě stovky návrhů zákonů však koalice ani nezačala projednávat. „Nejdůležitější je, aby byly projednávány ty podstatné zákony pro naši zemi,“ podotkl Faltýnek.
„Vypadá to tu jako na předvolebním mítinku hnutí ANO,“ zkritizoval Stanjura. Podle něj na konci volebního období bude více než tři stovky neprojednaných návrhů. „Ve sněmovně vládne chaos,“ postěžoval si následně i na nedocházku ministrů na jednání sněmovny.
„Je pravdou, že účast na interpelacích je malá. To je potřeba napravit,“ posypal si popel na hlavu Faltýnek. Podle něj je však důležité především schvalování zákonů. Za obstrukce opozice považuje debaty ohledně změny programů.
„Ztratili jsme čas obstrukcí,“ myslí si Faltýnek. To však Stanjura rozporoval s tím, že docházelo k diskusi nad změnami. Podle Stanjury se zároveň také odkládají body, na kterých se poslanci vládní koalice neshodnou.
Střet zájmů
Následovala diskuse o návrhu zákona o střetu zájmů, který se hnutí ANO nelíbí a nazývají jej „lex Babiš“. Tento návrh předložil poslanec ČSSD Jan Chvojka. Ten požaduje, aby bylo omezeno podnikání členů vlády. „My koalici kvůli tomu bourat nebudeme,“ ujistil i přes spory Faltýnek.
„Omezit vlastnická práva ministrů je špatně,“ odvětil k tomu Stanjura, neboť například nesouhlasí s Chvojkovým návrhem, že člen vlády nesmí být ovládající osobou ve firmě. Oba muži se následně shodli na veřejných majetkových přiznáních.
„Vy jste objevili novou definici. Když se o tom ví, tak to střet zájmů není,“ podotkl k Faltýnkově obhajobě Andreje Babiše Stanjura. Oba předsedové poslaneckých klubů se následně shodli na kontrole firem, které vlastní politické strany. „Stačí, když uzákoníme, že politické strany nesmějí vlastnit firmy. To je jednodušší, než je kontrolovat,“ podotkl Stanjura.
Elektronická evidence tržeb
Řeč byla i o ústavní stížnosti ohledně precedentu při hlasování o elektronické evidenci tržeb, kterou podali opoziční poslanci. „Myslíme si, že ta procedura byla špatně. A když si stěžujeme na tu proceduru, řešíme i podstatu zákona,“ dodal Stanjura s tím, že se mu nelíbilo, že vládní koalice omezila diskusi k zákonu.
Zákon o prokazování původu majetku, ke kterému se rovněž vyjádřil, považuje za vějičku na voliče. Faltýnek souhlasil se Stanjurou s tím, že dodanění majetku, u nějž byl prokázán jeho původ, je podle jeho názoru nízké.
Řeč přišla i na zdanění církevních restitucí, kde se však Faltýnek nechtěl příliš vyjadřovat. Jeho předseda, Andrej Babiš (ANO), se totiž ke zdanění církevních restitucí naposledy vyjádřil kladně i přes původní program hnutí či koaliční dohody. Stanjura okomentoval, že se domnívá, že šlo o „pomstu“ hnutí za slova předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka ke kauze Čapí hnízdo Andreje Babiše. To však Faltýnek vyloučil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
