Tématem migrantů v naší zemi začíná Petr Žantovský své pravidelné ohlédnutí za tím, co zajímavého zaregistroval v uplynulém týdnu v domácích sdělovacích prostředcích. „Také Česká televize mu ve čtvrtečních Událostech věnovala jistou část tohoto zpravodajského pořadu. Informovala nás o opravdu burcujících skutečnostech, že se detenční tábor pro uprchlíky ve Vyšních Lhotách v pátek otevírá, aniž je kompletně připravený. Narychlo se dokončovaly zábrany, aby se z něj nemohli migranti volně dostávat. „Chybějí sledovací kamery, je to opravdu typicky český šlendrián. Nicméně jak zřejmě politický diktát káže, tak to zařízení se v pátek pro migranty otevřelo,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Kromě toho se z veřejnoprávní televize dozvěděl, že mezi těmi, kdo budou v tomto táboře umístěni, jsou mimo jiné i lidé, kteří pocházejí z Pákistánu. „Tak jsem si položil otázku, když ji nepoložili novináři z České televize, jestli je v Pákistánu taková humanitární situace, která vyžaduje pomoc takové středoevropské země, jakou je Česká republika. Odpověděl jsem si, že neexistuje. Vždyť Pákistán je jedna ze světových velmocí, má kolem sto šedesáti milionů obyvatel. A i když vystřídal několik vojenských vlád, tak se po válce a zániku Britské Indie stal demokratickou republikou. Pákistán je dnes jaderná velmoc. Tak opravdu nevím, proč bychom měli v České republice přijmout migranty právě odtamtud. A ani Česká televize mě o tom nijak neinformovala, jakož ani ostatní diváky,“ podotýká mediální odborník.
Rozhodně nešlo od České televize o vynikající výkon veřejné služby
V rámci tohoto zpravodajského bloku veřejnoprávní televize rovněž informovala o areálu u Bělé pod Bezdězem, kde před týdnem vypukly mezi uprchlíky nepokoje. „K tomu nám ještě Česká televize řekla, že se tam také konala diskuse s místními obyvateli. Tím ale zpravodajství o té události skončilo. Ani slovo o tom, co kdo říkal, jaké bylo stanovisko vedení obce, jaké bylo stanovisko obyvatel, kdo jim případně odpovídal a na jaké otázky, zda tam byl zástupce Ministerstva vnitra nebo vlády, nic takového jsme se nedozvěděli. Místo toho přišla vzápětí o mnoho minut delší reportáž o vývoji cen benzinu a o tom, kam je nejlépe jet na dovolenou. Tak to mi přišlo, že to opravdu není vynikající výkon veřejné služby v médiích, který opět podala Česká televize,“ přiznává Petr Žantovský.
Psali jsme:
K tomuto frekventovanému tématu má sám několik vlastních postřehů a glos. „Jednak si myslím, že podle toho, co se děje kolem migrantů a jak se vláda chová k obcím, kterým je vnucuje do areálu, usuzuji, že dnešní vláda je podstatně horší než komunistická před rokem 1989. Mám k tomu nejméně několik argumentů. Komunistická vláda se sice také neptala obyvatel a obcí, když u nich rozhodla třeba o zřízení vězení. Ale pravdou je, že i když je tam umístila bez ohledu na názor místních obyvatel, tak se režim postaral alespoň o ostrahu, což se tedy ve Vyšní Lhotě nestalo. Nebylo zajištěno, že uprchlíci nebudou utíkat a nebudou provádět něco, co by mohli provádět, kdyby byli na svobodě, a z čeho mají tamní obyvatelé strach,“ vysvětluje mediální odborník.
Uprchlíci by mohli veřejně prospěšnými pracemi hradit náklady
Druhý argument této jeho teze vyplývá z důvodů, proč k nám za bývalého režimu přicházeli lidé z jiných zemí. „Když komunisté přiváželi migranty, vzpomeňme si na to, od šedesátých do osmdesátých let, nejprve Kubánce do průmyslu v šedesátých letech a potom Vietnamce v osmdesátých letech do stavebnictví, tak z toho, co říkám, je patrné, že přiváželi migranty za prací. To znamená lidi, kteří nahradili určité profese nebo byli vystaveni povinnosti pracovat. Mohli si podle toho náležitým způsobem vydělávat, ale měli také povinnosti, že se museli nějakým způsobem ve společnosti chovat, museli ctít a respektovat pravidla, o nichž mluví pan prezident, když hovoří o tom, že vítáni jsou migranti, kteří jsou ochotni akceptovat naše pravidla,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Právě toto všechno bylo v období od šedesátých až do osmdesátých let maximální měrou zajištěno. „Neříkám, že to byl ideální stav, když se přiváželi zahraniční dělníci do průmyslu, nicméně tehdejší hospodářská politika státu to tak chtěla, tak to tak realizovala. Konstatuji pouze, jak probíhalo zajištění všech vedlejších dispozic a záležitostí týkajících se pobytu zahraničních dělníků na našem území. Proto tedy kladu otázku, když už jsme tak dobří a přijímáme migranty z Pákistánu a odjinud, proč je náš dnešní režim nenutí pracovat a hradit touto prací náklady svého pobytu i akceptovat pravidla, jimiž se tato společnost řídí. Mohli by například vykonávat veřejně prospěšné práce,“ myslí si mediální odborník, že to by měli zvládnout i lidé, jejichž kvalifikace buď není žádná, nebo zcela odlišná od té, která by byla zapotřebí v běžném českém hospodářském provozu.
Pákistánci si k nám přijeli pro pomoc ve značkových botách Nike
Proto je přesvědčen, že by bylo správné tyto otázky klást a nutit naše veřejné představitele, kteří prosazují migranty, aby se k nim vyjadřovali. K tomuto tématu ho zaujalo i půlstránkové foto zadržených migrantů, které otiskla čtvrteční MF Dnes. „Podle fyziognomie bych řekl, že to byli právě lidé odněkud z toho indicko-pákistánského pomezí. Na tom snímku je hezky vidět, že tihle lidé, kteří byli odváženi od nějakého kamionu autobusem zřejmě do detenčního zařízení, mají na nohách obuv značky Nike. To jsou sportovní boty, které na českém trhu stojí v průměru kolem dvou až dvou a půl tisíc korun. Tak jestli je pákistánský migrant na tom tak špatně, že musí vyhledat pomoc České republiky a přijede si pro tu pomoc ve značkových botách Nike, tak to vyvolává otázky, na které nikdo z našich činitelů ani z médií neodpovídá,“ konstatuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
A poukazuje ještě na jeden problém, který se velmi málo zmiňuje a podle jeho soudu je naopak třeba ho podtrhnout. „Podle našich zákonů projdou tito migranti jakousi procedurou či správním řízením a po jeho ukončení jsou zpravidla vystaveni povinnosti opustit Českou republiku. Obvykle mají na to opuštění pět dnů. A tak si kladu otázku, se kterou nepřicházejí média, co budou ti lidé pět dnů dělat na našem území, kde se budou pohybovat a čím se budou živit. A jak je zajištěno, že opravdu do pěti dnů opustí republiku, když nebudou deportováni a nebudou mít za zadkem nějakou policejní patrolu a nebudou pod úředním dohledem, ale bude to jenom na jejich libovůli?“ ptá se mediální analytik.
Vláda buď rezignuje na rizika, nebo slepě poslouchá příkazy z Bruselu
Za dost pravděpodobné proto považuje, že mnozí z těch tisíců imigrantů, kteří už dnes jsou na českém území, se na něm budou i po těch pěti dnech pohybovat, ale už zcela ilegálně. „A to do té doby, dokud je zase nějaká policejní hlídka nečapne a nespustí se tak další kolotoč jejich vyhošťování. Takže tohle jsou všechno rizika, kterých se bojí čeští občané, kteří mají v hlavě mnohem více rozumu než česká vláda. Ta totiž na tyhle aspekty buď úplně rezignuje, nebo jenom slepě poslouchá, co jí nadiktují z Bruselu. A protože česká média tyto otázky nekladou dostatečně důrazně, je třeba, abychom je místo nich v rámci této rubriky kladli alespoň my,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Pro druhé téma si vybral zprávu, že se Zdeněk Bakala rozhodl prodat společnost RPG Byty londýnskému investičnímu fondu Round Hill Capital. „Na tom je podstatné, že pan Bakala tyhle byty nabyl před nějakými jedenácti lety za cenu, která byla hluboko pod cenou tržní. Podle jednoho člověka, který ve čtvrtečním televizním zpravodajství k tomu vypovídal, šlo o částku asi čtyřicet tisíc korun za byt. To je opravdu legrační cena dát takové peníze za byt v činžovních domech ze šedesátých let. A pan Bakala tyhle byty nabyl se smluvním závazkem, že kdyby se je rozhodl v budoucnosti prodat, bude je prodávat v případě zájmu jejich nájemníkům, a to opět za ceny náležitě výhodné,“ připomíná mediální odborník.
Porušení smluvního závazku by mělo vyvolat tahanice
Tím, že tyto byty Zdeněk Bakala prodal jiné firmě, tento smluvní závazek obešel. „Cena, kterou za ně od té společnosti dostal, byla zcela jistě vyšší, i když zatím zveřejněna nebyla, než byla cena nabytí. Proč by to jinak dělal? To by nebyl byznys, to by byla hloupost a pan Bakala je všechno možné, jenom ne hloupý. Takže na tom vydělal patrně dost peněz a podotýkám i za cenu porušení toho smluvního závazku, že bude byty nabízet přednostně jejich nájemníkům. Ptám se tedy, proč tuhle skutečnost média panu Bakalovi nepředhazují v takové intenzitě, v níž by to dělat měla. Ale možná začnou, je to čerstvá událost. Ale ve čtvrtek se například v České televizi tomu věnovalo velice málo. A tahle otázka, že jde vlastně o podvod na státu, tam vůbec nepadla,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Přitom pokud tam takový závazek opravdu byl, je to podvod zcela nepochybně. „Otázka je, jak byla kupní smlouva postavena, ale jestliže její text tento závazek skutečně obsahuje, tak to v tuto chvíli zavdává podnět k tomu, aby to vzal nějaký právník do ruky, novou prodejní smlouvu označil za neplatnou a vysoudil to, aby se věci vrátily do stavu před prodejem firmy RPG Byty novému nabyvateli a aby pan Bakala musel každému nájemníkovi nabídnout byt k prodeji za nějakou výhodnou cenu. Kolem toho by jistě byla velká soudní a mediální tahanice, ale to by bylo správně, to by se mělo dít. Mě naopak velmi znepokojuje, že se tyto věci nedějí, že se prostě panu Bakalovi, protože je bohatý, tyto věci odpustí,“ přiznává mediální analytik.
Média si vystačí s vnějším špekem v podobě Kalouskova výroku
A jediné, čím se to podle něj komentuje, je, že se v televizi pustí rozhořčené vyjádření Miroslava Kalouska, který prohlásí o Zdeňku Bakalovi, že má podnikatelskou morálku jako Viktor Kožený. „No to je pěkné, že o něm pan Kalousek takto mluví, ale to nic neřeší, je to jenom výkřik. A už jsme mnohokrát sledovali, že si média vystačí s takovým jednoduchým vnějším špekem, nějakým výkřikem někoho na něčí adresu, a to už je sama zpráva. Ale co se s tou samotnou věcí pak bude dít a jestli to náhodou neodnesou takzvaní obyčejní lidé, to už naše média nesledují. Těm je to jedno. Pro ně je mnohem zajímavější, že pan Kalousek nadává panu Bakalovi. Tomu tedy říkám v České republice zpráva. A to je dost špatně,“ kritizuje Petr Žantovský.
K závěrečné poznámce ho inspirovalo, když sledoval mediální reflexi prezidentova prohlášení o platech soudců a učitelů. „Miloš Zeman upozornil, že ti první mají při nástupu do prvního místa nějakých pětasedmdesát tisíc základního platu, zatímco ti druzí po třiceti letech praxe mají sotva třetinu té částky. Touto věcí se velice obšírně zabývala televize Nova a téměř vůbec to neměla ve zpravodajství Česká televize. Tak si už poněkolikáté kladu otázku, k čemu tedy máme veřejnoprávní médium a jestli by náhodou ty jeho veřejnoprávní funkce nemohly naplňovat soukromé subjekty. V letech 2001 a 2002, kdy byl majitelem televize Nova ještě pan Železný, se o tom zcela vážně diskutovalo,“ upozorňuje mediální odborník.
Soukromé televize mnohdy umějí splnit veřejnou službu lépe i levněji
Vybavuje si, že dokonce i na půdě Senátu proběhla velká diskuse o tom, jak by měl dál vypadat veřejnoprávní mediální prostor a zda by měl být zachován status quo, tedy existence mnohamiliardové instituce na Kavčích horách. „S jedním z nejreálnějších podnětů přišel někdo z ODS. Spočíval v tom, že by se formou dlouhodobých tendrů zadávaly určité segmenty toho, čemu říkáme a co je v zákoně o České televizi definováno jako veřejná služba v médiích. Tedy kromě poskytování objektivního a vyváženého zpravodajství i poslání vzdělávat, rozvíjet kulturu a plnit další tam uvedené požadavky. A tyto skutečně podstatné prvky veřejné služby, které požadujeme od médií, definovat velice jednoduše a přesně a pak je pomocí dlouhodobých tendrů zadávat jednotlivým privátním provozovatelům,“ vysvětluje Petr Žantovský.
Neopomene přitom zdůraznit, že ty soukromé televize to už stejně dělat umějí, což jsme už vícekrát mohli sledovat. „A nejenže to umějí, ale mnohdy i lépe než Česká televize. Také si některých témat samy všímají, a to spontánně čistě ze zpravodajské povinnosti na rozdíl od České televize, která má vlastní politiku a mnohá témata vytěsňuje z nějakých důvodů. Především to však umějí udělat s menšími náklady. Určitě by nás to přišlo o řád levněji, než jak je dnes drahá Česká televize. V té souvislosti opakovaně kladu otázku, proč musíme ze svého koncesionářského poplatku platit seriály, ať už reprízy těch komunistických seriálů, ale i premiéry seriálů nových, které jsou stejně pitomé jako seriály na komerčních televizích,“ konstatuje mediální analytik.
Je třeba oprášit myšlenku tendrování jednotlivých segmentů veřejné služby
A nejde mu pochopitelně jenom o vysílání seriálů. „Proč máme také platit estrády Karlů Šípů a podobných umělců nebo donekonečna reprízované koncerty Karla Gotta. To není ta nezbytná veřejná služba, kterou by měla média poskytovat veřejnosti za její velké peníze. Proto připomínám nápad s dlouhodobým tendrováním jednotlivých segmentů veřejné služby v televizi. Koneckonců máme celoplošných televizí už asi šest, nechť se o to poperou. Tehdy byly pouze dvě a ještě majetkově propojené. Dobrá, realita tehdejšího byznysu a politiky neumožnila rozvíjet tuhle myšlenku, ale dnes jsme jinde, skoro o patnáct let jinde a majetkově úplně jinde. Pan Železný byl vytěsněn z tohoto průmyslu, tak už se ho nemusí nikdo bát. Tak proč o tom nezačít znovu diskutovat, že?“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
