Kmoníček věří, že poměr mezi vývozem a dovozem do Vietnamu se vyrovná

03.09.2023 7:20 | On-line

Český velvyslanec v Hanoji Hynek Kmoníček předpokládá, že se v následujících letech vyrovná poměr mezi vývozem a dovozem do Vietnamu i v souvislosti s působením Škody Auto v asijské zemi. Řekl to v rozhovoru s ČTK. Dosud existuje velká disproporce. Obchodní výměna sice dosahuje až 2,3 miliardy dolarů (zhruba 51 miliard korun), až 2,1 miliardy ale činí vietnamský vývoz do Česka.

Kmoníček věří, že poměr mezi vývozem a dovozem do Vietnamu se vyrovná
Foto: Vít Hassan
Popisek: Hynek Kmoníček na besedě: Dnešní Ukrajina jak ji neznáte. 29. 11. Novotného lávka, Praha

Ve vietnamské provincii Quang Ninh vzniká výrobní závod Škody Auto a místní firmy Thanh Cong Motor. V nově budovaném závodě by se měly od příštího roku montovat modely Kushaq a Slavia. Kompletní sada dílů potřebných pro sestavení těchto modelů se bude dodávat z výrobního závodu značky Škoda v Indii.

„Roste tam závod, který by měl být schopen vyrábět 20.000, 30.000, 40.000 automobilů (ročně). To znamená mnohem víc, než jenom pro vietnamský trh," řekl Kmoníček. "Tím, že se konečně podařilo dostat na stomilionový trh Škodu Auto po hodně dlouhých, asi tři nebo čtyři roky trvajících náročných jednáních mezi Škodou, Volkswagenem a potenciálními vietnamskými partnery, tak předpokládám, že v následujících letech se vývoz a dovoz v podstatě vyrovná," dodal.

Právě v automobilovém či vojenském průmyslu vidí Kmoníček potenciál vzájemného obchodu. „V oblasti radarové techniky a letectví již dodávky proběhly," řekl. Vietnam má kontrakt na nákup 12 letounů L-39NG z Aera Vodochody a jedná o nákupu dalších strojů. První kusy má společnost předat do konce letošního roku, řekla dříve ČTK mluvčí Aera Radka Černá.

„Vietnamská armáda byla historicky vybudována v zásadě na věcech, které nakupovali nebo dodávali ze Sovětského svazu. Je to až ze 70 procent, což v situaci po ruské invazi na Ukrajinu působí Vietnamcům nemalé problémy. Jednak Rusko nemá některé zejména náhradní díly, z druhé strany zdražilo a za třetí díky sankcím je to skoro nemožné bez nějakého mezinárodního průšvihu, jim to zaplatit," poznamenal velvyslanec.

Vietnamci si to podle něj velmi dobře uvědomují a zároveň vidí, že není tolik států na trhu se zbraněmi, které by dokázaly alespoň částečně sovětské nebo ruské stroje nahrazovat a zároveň měly know-how na údržbu, ale i upgrade některých technologií. „V zásadě to je trh, na kterém se dlouhodobě pohybuje Izrael, Bulharsko a Česká republika," dodal.

Spolupráci Česko a Vietnam navázaly také v energetice. „Nebudu říkat kdo, ale jeden významný hráč v Česku mě před několika dny informoval, že koupil jednu vietnamskou elektrárnu, kde je již majoritním vlastníkem," řekl Kmoníček. Česko také se zemí jedná o dodávkách například uhlí pro tamní elektrárny.

Premiér Petr Fiala (ODS) při dubnové cestě do Vietnamu mimo jiné řekl, že vzájemná spolupráce vyžaduje ještě větší otevřenost a liberalizaci. Obecná překážka je podle Kmoníčka například v tom, že zejména severní Vietnam je "uzavřen v kleci vietnamštiny, což je jazyk takřka nenaučitelný."

Co se týče obchodních limitů, jde podle velvyslance o rychlejší způsob rozhodování, který by partneři u Vietnamu často ocenili. „Vietnam je velmi regulovaná společnost s centrální úlohou Komunistické strany, takže podobně jako to bývalo v komunistickém Československu, je vlastně paralelní systém státního a stranického rozhodování, což někdy věci zrychlí, někdy věci zpomalí," uvedl.

Zároveň je podle něj nutné si záměry vyjednat nejen v Hanoji, ale také přímo v provincii, kde mají být uskutečněny. „Popsal bych to starým vietnamským příslovím, že císařova moc končí před branami vesnice," dodal Kmoníček.

Vztahy mezi Českem a Vietnamem ale vnímá jako na jednom z vrcholů, už vzhledem k ministerským cestám i Fialově návštěvě jakožto prvního českého premiéra po 15 letech. V Česku byl letos vietnamský ministr zahraničí, očekává se příjezd ministra obrany, řekl Kmoníček. Naopak do asijské země zamíří ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

21:50 Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

Plukovník Ivo Zelinka byl hostem podcastu Čestmíra Strakatého. A řeč byla o ruské válečné propagandě…