Podle jejich autorů totiž Schwarzenberg, o jehož podpoře Sudeťáků už asi nikdo nepochybuje, ve své prezidentské kampani záměrně překroutil nebo zamlčel řadu faktů, majících souvislost k jeho vztahu k České republice a českému národu. Nejen oni, ale i váleční veteráni žádají, aby na ně Schwarzenberg rychle a úplně odpověděl.
Text petice byl poslán také premiéru Nečasovi, Kanceláři prezidenta republiky, petičnímu výboru Poslanecké sněmovny a příštímu prezidentu České republiky Miloši Zemanovi. Odpovědi se však dosud nedočkali a s nimi i naše redakce. Na náš dotaz Schwarzenbergův mluvčí odpověděl, že kvůli zahraniční cestě ministra nelze získat jeho vyjádření. Petice však na „zamině“, jak se ve vládních složkách slangově říká Schwarzenbergovu úřadu, leží už více jak týden, takže nějaké vyjádření ministr jistě musí mít.
Na Schwarzenbergovu odpověď čekají s napětím i váleční veteráni
Protože text petice obdržel i čerstvě zvolený prezident Miloš Zeman, očekávají váleční odbojáři – kteří ho v předvolební kampani opakovaně podpořili - od něho v této věci jasné gesto. Na dotaz, zda hodlají Zemana nějak ve věci petice oslovit a zda od něj například čekají zvýšení národního podvědomí, snížení závislosti na Německu a Evropké unii a nárůst vlastenecké politiky, odpověděl redakci ParlamentníchListů.cz exkluzivně tajemník okresního veteránského sdružení Českého svazu bojovníků za svobodu v České Lípě Zdeněk Ludka: „Je nutné, aby nezapomněl na ty, kdo nezištně bojovali za svobodu Československa ve 2. světové válce, na ty, kteří byli zranění, zmrzačení a nebo padli. Jedná se o jednoznačný odkaz pro všechny vlastence a lidi, kteří to myslí dobře s naší republikou. Je třeba také potrestat ty, kteří republice škodili a zastavit nastupující hnědý mor pravice. Všichni víme, odkud nám přišla svoboda a konec utrpení. Važme si takových lidí a nezapomínejme na ně,“ sdělil Ludka. Už za několik dní se navíc dá očekávat, že s podobnými otázkami na Schwarzenberga vyrukují i váleční veteráni, organizovaní ve sdružení zahraničních vojáků. To zasedá příští pondělí.
O odsunu sudetských Němců si více přečtěte ZDE
Ministr pod palbou nepříjemných otázek
Samotným petentům vadí hlavně Schwarzenbergovy urážky na adresu prezidenta Beneše a kritika demokratické vlády v Československu v letech 1945-1948. Zejména jim však leží v žaludku Schwarzenbergova podpora tzv. sudetoněmeckého Landsmannschaftu a jeho odmítavý, až destrukční postoj k principům poválečného vysídlení vlastizrádné skupiny českých Němců z republiky. Není tedy divu, že je Schwarzenberg za to mezi sudetskými Němci oslavován, jak o tom svědčí např. článek německé historičky Barbary Tóthové Kolibřík z Prahy, ve kterém autorka píše, že sudetským Němcům dělá dobře, když Schwarzenberg o sobě německy mluví, že je nejdříve Schwarzenberg a pak „Böhme“ a nikoli „Tscheche“.
„Je pravda, že se považujete za Bémáka-„Böhma“ (tedy za obyvatele historických českých zemí- pozn. red.) a nikoliv za Čecha? Pokud ano, proč jste o této skutečnosti neinformoval voliče, když, jak tvrdíte, Vaše kampaň byla čestná, nic neskrývající, otevřená?“ obrací se na ministra zahraničních věcí České republiky Karla Schwarzenberga autor petice Pavel Rejf a pokračuje: „Častokrát jste opakoval, že tzv. sudetští Němci byli vyhnáni, nikoliv přesídleni, jak to odpovídá Postupimské dohodě. Jako ministr zahraničních věcí přece musíte vědět, že vyhnání je z hlediska mezinárodního práva jednostranný akt, za který nese odpovědnost vždy stát, který vyhnání uskutečnil. Z druhé strany takto vyhnaní mají právo na náhradu škody, která jim vyhnáním vznikla. Jak tomu bylo v roce 1945 s odsunem tzv. sudetských Němců? O přesídlení (transferu, odsunu) německé menšiny z Polska, Československa a Maďarska rozhodla Postupimská konference tří vítězných států, a to USA, Velké Británie a SSSR, které v tu dobu vykonávaly nejvyšší moc v poraženém Německu. O rozhodnutí velmocí jsme byli informování diplomatickou cestou. Souhlasně jsme toto rozhodnutí vzali na vědomí a diplomatickou cestou jsme tuto skutečnost sdělili příslušným adresátům,“ vysvětlil Schwarzenbergovi v petici Rejf. Upozornil ho také na to, že vítězné mocnosti dodatečně schválily a potvrdily i první odsun sudetského obyvatelstva, ke kterému došlo v roce 1945 ještě před zahájením Postupimské konference. Spojenecké úřady Československo za způsob provedení transferu Němců také jmenovitě pochválily ve zprávě své Spojenecké kontrolní rady v Berlíně. Po válce zde zůstalo kolem 200 000 Němců, což zhruba odpovídá tomu, že ve svobodných volbách v roce 1938 přes 90 procent sudetoněmecké menšiny hlasovalo pro nacistický a vlastizrádný program Konráda Henleina a K. H. Franka.
Text petice si můžete přečíst ZDE
„Je proto přinejmenším s podivem, že mluvčí sudetských Němců a i někteří němečtí historikové a politikové 'překládají' autentický anglický termín ´transfer´ ve XIII. části Berlínské (Postupimské) dohody jako Vertreibung, což lze česky přeložit jako vyhnání. Nejen právnímu a lingvistickému specialistovi, ale i prostému občanu cosi vnitřně říká, že vyhnání nemá nic společného s transferem. Institut přesídlení předpokládá předchozí mezinárodní dohodu zainteresovaných států o spořádaném a humánně uskutečněném transferu osob z jednoho státu do druhého. Vyhnání naopak bývá jednostranným aktem státu,“ tvrdí se v petici.
Chce Schwarzenberg vrátit majetek Sudeťákům?
Návazně na to se pak Rejf podle petičního zákona obrací na českého ministra zahraničí s dalšími otázkami: „Proč při nutné znalosti výše uvedených faktů užíváte termín vyhnání a nikoliv odsun (přesídlení, transfer)? A pokud na termínu vyhnání německého obyvatelstva z Československa trváte, souhlasíte s náhradou škod vyhnaným, přestože Pařížská reparační dohoda, jíž ČSR byla signatářem, ukládala signatárním státům německý majetek konfiskovat tak, aby se nedostal zpět do německých rukou a nadto zakotvovala naše reparace vůči Německu? Trváte přes uvedené skutečnosti na tom, že jsme při vyhánění Němců uplatnili princip kolektivní viny? Trváte I na tom, že jsme se při vyhánění Němců dopouštěli zločinů? Proč nikdy se nezmiňujete o plánované a postupně uskutečňované genocidě českého národa, o dalších zločinech spáchaných Němci, včetně tzv. sudetských, na území tzv. protektorátu?“ ptá se sugestivně Schwarzenberga petent Rejf.
Rejf upozornil Schwarzenberga také na německé masakry v Čechách na samém konci války, kdy během pochodů smrti bylo na našem území povražděno více jak čtvrt milionů lidí a další tisíce nevinných žen a dětí Němci, Rakušané a Maďaři zmasakrovali i po samém skončení války během posledních bojů 2. světové války na našem území. „Vaše výroky v nás, značné části občanů České republiky, vzbuzují silné domnění, že se solidarizujete více s tzv. sudetskými Němci, než s českým národem, lidem. Mýlíme se, nebo je to pravda? Pane ministře, velmi děkuji za věcné a plné odpovědi, na které jako petent mám právo,“ uzavírá autor petice Pavel Rejf.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
