Kocáb, Hilšer, Středula, Babiš... Kromě generála Pavla zaznívá k prezidentské volbě spousta dalších zajímavých jmen

17.07.2020 21:05

Novinář Petr Pešek se zamýšlí nad kandidáty příští prezidentské volby, která se podle něj „pomalu, ale jistě blíží“. Nejzásadnější podle Peška je fakt, že nový prezident již nebude tak úzce svázán s vrcholnou porevoluční politikou, jako byli Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Pešek sumarizuje, kdo zatím kandidaturu potvrdil, kdo ji nevyloučil, nebo kdo ji naopak zcela odmítl.

Kocáb, Hilšer, Středula, Babiš... Kromě generála Pavla zaznívá k prezidentské volbě spousta dalších zajímavých jmen
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pražský hrad a Strakova akademie

Zajímavé podle Peška bude, jestli bude jako čtvrtý polistopadový prezident zvolen politik, či nepolitik. „Už tohle bude významný aspekt příští prezidentské volby, která se má konat nejpozději v lednu 2023. Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman patří mezi jakési polistopadové mohykány. Neboli politiky, kteří klíčovým způsobem formovali vývoj uplynulých třech dekád. V dobrém i ve špatném,“ píše Pešek na serveru E15.cz, s tím, že nikdo další podobný už na české scéně není.

Prezidentem se tak podle něj může stát například osoba, která je také spojena s polistopadovým vývojem, jen ne tak výrazně. „Do této kategorie zapadá například bývalý ministr průmyslu za ODA a nynější šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý,“ píše Pešek, s tím, že při minulé volbě byl vyřazen kvůli nedostatku platných podpisů a nyní ho jako vhodného kandidáta pravice zmínil prezident Zeman.

„Jistá spojitost s polistopadovým vývojem je i u senátora Pavla Fischera, který mimo jiné působil na Hradě za Václava Havla. V minulé volbě dostal 10,2 procenta, nyní je ve fázi zvažování,“ připomíná Pešek. A přidává ještě jméno hudebníka a jednoho z architektů odchodu sovětských vojsk Michaela Kocába. Ten prohlásil, že kandidaturu zvažuje.

Veliké šance se, podle Peška, připisují generálu Petru Pavlovi. „V průzkumech pro něj sice nehovoří nejvyšší podpora, ale nízký počet odpůrců, což by mohlo být výhodou pro druhé kolo. Tedy pokud by kandidoval a dostal by se do něj. On sám to zatím komentuje opatrně slovy jako ‚služba státu‘ či ‚všechno má svůj čas‘,“ píše Pešek, s tím, že Pavel ohledně kandidatury spíše mlží.

Zmiňuje také dva neúspěšné kandidáty z minulé prezidentské volby. „Jednak senátor Marek Hilšer, který v minulých volbách dostal 8,8 procenta a zájem kandidovat potvrdil už i nyní. Naopak finalista minulého klání, bývalý předseda Akademie věd a též senátor Jiří Drahoš, váhá,“ pokračuje ve výčtu Pešek.

Za protipól kandidáta pravice uvedl prezident Zeman kandidáta levice Josefa Středulu. „Ani Středula ale zatím nechce odkrýt karty,“ připomíná Pešek Středulovo tajnůstkářské vyjádření, že „se v pravý okamžik vyjádří“.

Jako svéráznou kategorii zmiňovaných kandidátů jmenuje Pešek umělce Zdeňka Svěráka a Marka Ebena. „Druhý jmenovaný dokonce vyšel v květnovém průzkumu agentury STEM/MARK jako jeden z nejpřijatelnějších. Odradit se sérií propadáků v různých volbách včetně těch minulých prezidentských (0,6 procenta) nenechává ani hudebník Petr Hannig a už sbírá podpisy pro novou kandidaturu,“ přidává další kandidáty Pešek, a výčet jmen by mohl pokračovat dále.

„Ať už jde o předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, který opakovaně už možnost kandidatury odmítl, přes vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou po epidemiologa Romana Prymulu. V pestrém mixu nechybějí ani sportovci, namátkou bývalý hokejový brankář Dominik Hašek,“ jmenuje Pešek snad opravdu všechny, s nimiž v souvislosti ona možná prezidentská kandidatura zazněla.

Výčet jmen podle Peška ještě naroste, až své kandidáty představí i politické strany. „Loni v létě se například psalo o tom, že středopravicové opoziční strany hledají společného kandidáta, který by byl protipólem nynější zemanovské podoby Pražského hradu. Nyní se ale zdá, že to dopadne jak s věčnými, ale nereálnými představami o spojování těchto stran. Buď přijdou s kandidáty vlastními, či to maximálně skončí společným postupem některých stran, podobně jako například nyní v senátních a krajských volbách,“ nemyslí si Pešek, že se opozici podaří na konkrétní osobě shodnout.

Hlavní otázkou, podle Peška, je přístup dlouhodobě nejsilnější parlamentní strany, hnutí ANO.

„Už delší dobu se čile spekuluje o tom, že prezidentská funkce by se mohla stát další metou pro Andreje Babiše. Jako možného nástupce ho zmínil i Miloš Zeman. A podle citovaného průzkumu STEM/MARK by mu dalo hlas 34 procent voličů současného prezidenta, pro dalších 65 procent přichází v úvahu. Když se ale vezmou názory všech respondentů, podobně velká skupina (67 procent) by jej nevolila. Což znamená problém v případném druhém kole,“ připomíná Pešek závěry několika průzkumů.

Samotný Babiš ale kandidaturu zatím vylučuje. „Vyloučit samozřejmě nemůžeme nikdy nic,“ dodal ovšem pro TV Nova v loňském roce.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jma

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

Důchodová reforma

Tvrdíte, o důchodové reformě jednáte i s laickou veřejností. Jak? Kde? Jsem si ničeho takového nevšiml. A myslíte, že má smysl schvalovat něco, na čem se aspoň z větší části neshodnete s opozicí? K čemu reforma, kterou jiná vláda zase zruší, což už se stalo? Nebylo třeba chybou, že jste s opozicí ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Žádná dohoda nebyla, tvrdí pirát. V zápise něco jiného. Kolem pražských restaurací je dál veselo

4:45 Žádná dohoda nebyla, tvrdí pirát. V zápise něco jiného. Kolem pražských restaurací je dál veselo

Kauza předzahrádek u restaurací v historickém centru Prahy má další vývoj. Snaha o smírné řešení zma…