Deník Blesk přináší návod, jak protlačit kandidáta ze zadních pozic kandidátky, na modelovém příkladu paní učitelky Slušné, která k přeskákání lídra lístku, pana Grázla, potřebuje získat o deset procent více, než je průměrný zisk všech kandidátů na listině.
„Volby do místních zastupitelstev se totiž tváří jinak, než jaké ve skutečnosti jsou. Občané si mohou myslet, že v prvé řadě volí kandidáty - osobnosti napříč stranami, ve skutečnosti ale systém funguje tak, že hlasy jdou hlavně stranám,“ vysvětluje k tomu politolog Jiří Koubek. Vše je podle něj způsobeno tím, že hlasy se sčítají ve dvou krocích. Nejprve se spočítají mandáty pro strany a zahrnují se hlasy pro kandidátky i pro jednotlivce. Z toho se následně spočítá, kolik které straně připadne mandátů.
Až poté se počítá, kteří lidé tyto mandáty obsadí. Upřednostňují se ti, kteří jsou na kandidátce nejvýše. Přeskočit je „zespoda“ je možné, jen když kandidát získá o deset procent více preferenčních hlasů, než je průměr všech kandidátů, což je velmi vysoká laťka. Pro srovnání - ve sněmovních volbách stačí k přeskočení ostatních kandidátů získat pět procent z celkového počtu odevzdaných preferenčních hlasů.
Obdobně se v MF Dnes vyjadřuje uznávaný expert na volební systémy, politolog Tomáš Lebeda. Ten hovoří rovnou o „pasti na voliče“. Sociolog Jan Hartl použil sofistikovanější termín „svérázný a těžko pochopitelný hybrid“.
Poslanec Marek Benda MF Dnes prozradil, že ve sněmovně usiloval o zjednodušení systému výpočtu mandátů. Nenašel však prý pro to většinovou podporu.
Facebooková skupina „Politici a politické strany ČR - ODSTUPTE“ pak upozorňuje, že „volením ksichtů volíme v reálu stranu“. Cituje několik odborníků, hovořících o „podvodu na voličích“, a varuje občany, chystající se k volbám, aby nepodlehli iluzi ze sněmovních voleb, kde se protlačují kandidáti ze spodních pater mnohem snadněji.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
