Fotogalerie: - Krojované slavnosti
„Jsme tu nejen proto, abychom si uvědomili, jak moc chceme a můžeme být hrdí na obec, město nebo oblast, kde máme svoje kořeny,“ vysvětlila při slavnostním zahájení moderátorka Radka Ehrenbergerová.
Předseda senátní stále komise pro rozvoj venkova Miroslav Nenutil v úvodu sdělil, že značnou zásluhu na vzniku Krojovaných slavnostní v Senátu má senátorka Milada Emmerová. „Před necelými dvěma roky za mnou přišly paní senátorky Emmerová a Terelmešová s tím, že když jsme komise pro venkov, bylo by dobré také podpořit tradice. Ony to řekly úplně jednoduše, že bychom měli ukázat Pražákům kroje z různých koutů republiky. Oslovily jsme kolegy a kolegyně v komisi, kterých se dalo dohromady pět nebo šest. Před rokem se uskutečnil první ročník a následně projevili zájem další kolegové, proto se slavnosti letos konají už celý den a regiony se tu mohou vždy prezentovat něčím charakteristickým nebo i ochutnávkou místních specialit,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz senátor Nenutil.
„Je to skvělý nápad, jak přiblížit senátory a jejich regiony lidem z Prahy, turistům i dalším senátorům navzájem, protože se známe jen, když sedíme v kvádru v senátní lavici a jsme tam spíše názoroví či političtí soupeři. Tady se poznáme jako normální lidé, kteří se dokážou bavit také o jiných věcech,“ uvedl slovácký senátor Ivo Valenta. Slavnosti jsou podle jeho slov hlavně ukázkou folkloru a místních tradičních zvyků.
Ten se během dne neostýchal a předvedl návštěvníkům třeba to, jak se tradiční starou metodou tluče máslo, které mohl každý ochutnat. Na pozvání kolegy senátora Jiřího Voseckého z České Lípy si později vyzkoušel i foukání skla.
„Morava se folkloru věnovala vždycky, dokonce i za totality nebo potom. Před revolucí to byl trošku jiný folklor, bylo to takové řízené. Různé shlukování bylo všeobecně nedovoleno a revoluce to takříkajíc odšpuntovala a lidé se k tomu začali navracet. Na Slovácku jsme se snažili tomu hodně pomoct v rámci nadace, sponzorovali jsme lidem kroje nebo hudební nástroje. I trošku na základě tohoto přispění začali vznikat a objevovat se řemesla výroby pentlí, krojů a lidé měli kam si jít pořídit nové výrobky. Dříve se to dědilo po generace z truhlice do truhlice a nebylo kde brát nebo opravovat,“ připomněl senátor Valenta.
Sám podle svých slov pochází z Valašska a kroje mu byly blízké i dříve. „Babička, děda, strejda a všichni kroje nosili, z mládí si to ještě pamatuji. V Rožnově pod Radhoštěm, odkud pocházím, je Valašské muzeum v přírodě a jeden ze spoluzakladatelů byl můj prastrýc Miloš Kulišťák, který tam zanechal svoji stopu a je tam pochovaný. Měli jsme k tomu blízko a naši rodinní příslušníci se střídali v různých funkcích ve zmíněném muzeu. Mám k tomu blízko, ale sám jsem nebyl ve folkloru aktivní, nezdědil jsem hudební sluch,“ prozradil na sebe Valenta.
Jaká je podle něho budoucnost a role folkloru do budoucna třeba i s ohledem na světové krize a stále ještě přítomné evropské trvání na multikulturalismu? Nakolik udržování folklorních tradic může přispět k zachování naší identity, abychom se „nerozpustili“ v pomyslném kotlíku jediné eurokultury? „Myslím, že v tom máte úplně pravdu. Chyba je dnes už v Evropské unii a naší vládě, kdy je tu multikultura, občanská sdružení napříč různými národy, podpora migrace a další věci. Tohle není prostě dobře. Promíchávání může mít nějaký svůj význam, ale kultura v regionech je základ. Musí to začít v rodině, ve městě a celém regionu. To je zapotřebí naší republice vrátit a bohužel se na to zapomíná. Posilování naší kultury je národní hrdost, která by tu měla existovat a nepustit to, nenechat se ničím potlačit a říkat ‚my jsme Evropané‘, to je hloupost. Žijeme v Evropě, ale žijeme České republice, která má určité tradice. Možná někteří činitelé a podivní lidé si říkají, že jsme Evropané a to je naše identita. Není. A jestli mají do Evropy přijít Turci, tak jaká identita? Vždyť to je úsměvné. Budeme mít slovácké kroje s tureckým kloboukem? To by bylo hrozné a to bych nechtěl,“ dodal Ivo Valenta.
Tradiční fašánkové zvyky ve Valdštejnských zahradách představil soubor z obce Komňa na Uherskohradišťsku pod vedením starostky Jany Křižkové. „Přivezli jsme do Senátu tradiční fašánkové zvyky v naší obci Komňa. Jedná se o fašankový tanec, který tančí čtyři skakúni, chlapci, kteří by vlastně měli jít k odvodu. Přivezli jsme kousíček fašánku se vším všudy, s maskami a ukázkou večerní zábavy pochovávání basy a posledním šavlovým tancem. Je to zvyk, který se u nás udržuje už několik staletí. Jde o nejslavnější den v naší obci, když se sjíždí lidé ze širokého okolí, aby poznali a zažili pocit být součástí toho fašanku,“ přiblížila starostka Komni Jana Křižková.
„Protože zastupuji žateckou chmelařskou oblast, u folklorních slavnostní nemůžeme chybět. Naší historickou jedinečností je chmel, produkty z chmele a pivo. Prezentujeme naši chmelařskou oblast, pivo a chmel jako vývozní artikl. Proto jsme tu,“ uvedla stručně lounská senátorka Zdeňka Hamousová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
