„Nezvýšení částek životního a existenčního minima by se mohlo negativně projevit zhoršením finanční situace osob, které si z objektivních důvodů nemohou příjem zvýšit vlastním přičiněním,“ uvedlo ministerstvo.

Podle něj se od roku 2011, kdy se o růstu minima naposledy rozhodovalo, zvýšily ceny bez nákladů na bydlení, vodu a energie o 13,2 procenta a stejně by se mělo upravit i minimum. Výdaje na dávky pro lidi v hmotné nouzi by se příští rok zvedly o 340 milionů korun a na příspěvky ze státní sociální podpory o 90 milionů. Maláčová už dřív řekla, že její resort na to v rozpočtu peníze má.

Například rodiče s pětiletým a osmiletým dítětem mají nyní minimum 9850 korun. Po zvýšení by to mohlo být 11.140 korun. U samotného otce či matky se čtyřletým dítětem by se částka ze 4880 korun mohla dostat na 5520 korun.

S životním minimem se srovnává příjem žadatelů o dávky a zjišťuje se, zda mají na pomoc od státu nárok. Například přídavek na dítě či porodné je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Podle ministryně po zvyšování mezd, důchodů a příspěvků na péči řada lidí už na dávky od státu nedosáhne. O porodné přišlo 60.000 rodin, o přídavek na dítě 200.000 rodin a o příspěvek na bydlení mnozí senioři, řekla už dřív ministryně.

Pro letošek je v pokladně ministerstva na dávky v hmotné nouzi na příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou pomoc 6,63 miliardy korun, pro příští rok by to mělo být 5,55 miliardy. Na výdaje na dávky státní sociální podpory na přídavek a příspěvek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné a na pěstounskou péči má resort letos 42,91 miliardy, příští rok to má být o 6,5 miliardy víc.

Vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení se zvýšením minima nepočítá. Kritizovaly ji za to odbory. Podle nich by bylo po letech vhodné částku upravit. Minimum nezvedla v minulém volebním období ani vláda ČSSD, ANO a lidovců. Zdůvodňovala to tím, že chce motivovat lidi k práci a raději zvyšovat minimální mzdu.