Když v březnu 2020 pronikl koronavirus i do Česka, nastartovalo se další kolo debat o zavedení kurzarbeitu v Česku, který by pomohl firmám překonat přicházející ekonomickou krizi. Po více než roce se poslanci konečně dokázali shodnout na tom, jak bude česká verze kurzarbeitu vypadat.
Ačkoli se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová dokázaly shodnout na české podobě kurzarbeitu, ani jedna neskrývala, že nejsou příliš spokojené. Maláčová mluvila o „krvavém kompromisu“ a zástupci zaměstnavatelů a odborů se vzácně shodli na tom, že se zákon nepovedl. Nakonec se ve stejném duchu vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO).
S jistými obtížemi procházel zákon i Sněmovnou. Ještě v březnu tohoto roku přitom na definitivní podobě kurzarbeitu nedokáže najít shodu ani ANO s ČSSD.
O dva měsíce později je vše jinak. Poslanci kývli na to, že zaměstnanci budou dostávat 80 procent platu v době, kdy jim v plném výkonu pracovních povinností bude bránit nějaká vnější překážka, např. pandemie koronaviru. A to na dobu maximálně 6 měsíců s možností dalšího prodlužování.
„Je to osvědčený nástroj, který má chránit zaměstnance před propuštěním,“ řekla při jednání Sněmovny Maláčová.
Proti zákonu se stavěli především Piráti. Nakonec byl schválen hlasy ANO, ČSSD, ODS, SPD a KSČM.
