„Je to velmi smutná historie,“ poznamenal Herman o genocidě Romů a příběhu tábora v Letech. Zároveň je přesvědčen, že tábor již důstojný památník má. Vzpomínal však i na to, že tábor měl české dozorce a jedná se tak o černou kaňku národní historie.

Vyprávěl také o zrůdnostech, které se v Letech děly, včetně vražd novorozeňat a masových hrobů v nedalekých lesích, kde se mimo jiné nachází i již zmíněný památník. Vepřín, který je v současnosti na místě tábora, mu nepřijde jako vhodná připomínka.

„Vždycky je důležité, aby ta místní samospráva spolupracovala,“ řekl Herman s tím, že spousty míst tragédií je nyní pokryto dlažbou, případně parkovišti, což je mnohdy neuctivé k našim předkům a spoluobčanům, kteří za druhé světové války přišli o život.