Ministři vnitra zemí EU asi v otázce kvót kompromis nenajdou

22.09.2015 6:39

Ministři vnitra zemí EU se dnes pokusí nalézt kompromis ohledně přerozdělení 120.000 žadatelů o azyl mezi země osmadvacítky. Česko spolu s dalšími státy visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) dál odmítá povinné kvóty a pomáhat chce jen dobrovolně. Je pravděpodobné, že pokud se jednotu nepodaří nalézt až přímo na ministerské úrovni, rozhodne o věci hlasování. Podle zdrojů ČTK a Českého rozhlasu intenzivní diplomatická jednání sblížení postojů dosud nepřinesla.

Ministři vnitra zemí EU asi v otázce kvót kompromis nenajdou
Foto: Radim Panenka
Popisek: Policie vyvádí uprchlíky z rychlíku v Břeclavi do připravených autobusů

Ministři vnitra se nad plánem Evropské komise jak rozdělit 120.000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců z migrací nejzatíženějších unijních zemí mimořádně scházejí podruhé. Už minulý týden v pondělí dala V4 svůj odmítavý postoj ke kvótám jasně najevo. Země ze západu Evropy a především Německo a Francie jsou naopak jednoznačnými zastánci využití systému kvót a plán považují za projev evropské solidarity. Původně mělo přerozdělení ulehčit Itálii, Řecku a Maďarsku; Budapešť se však podílet nehodlá.

Lucemburské předsednictví unie se snaží najít kompromis a o věci intenzivně jednají diplomaté. Některé verze chystaných dokumentů, které unikly do médií, zmínku o povinných kvótách vůbec neobsahovaly. A diplomaté předsednické země ještě v pondělí tuto otázku označovali do značné míry za umělý problém. Přesto ani v pondělí zásadní pokrok směrem k dohodě nenastal. Velvyslanci zemí unie se sejdou ještě jednou dnes dopoledne.

O otázce by na ministerském jednání nakonec mohlo rozhodnout hlasování. To by země odmítající kvóty s velkou pravděpodobností prohrály. Hlasuje se takzvanou kvalifikovanou většinou. Znamená to, že pro návrh se musí vyslovit nejméně 55 procent hlasujících zemí, které ovšem společně představují nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel unie.

Hlasovat nebudou ty státy, které mají dojednanou výjimku a pokud si mohou vybrat, rozhodnou se na plánu nepodílet. Dánska se věc netýká vůbec, svobodu volby mají Británie a Irsko.

Takzvanou blokační menšinu, která může návrh zastavit, tvoří nejméně čtyři země, reprezentující ovšem přes 35 procent obyvatel unie. Členský stát navíc může stále požádat o hlasování podle starších pravidel, kdy každá země dostává přidělený počet hlasů. V takovém případě by pro přijetí návrhu byl třeba souhlas většiny členských zemí, které dají v součtu dohromady nejméně 260 z 352 hlasů a nejméně 62 procent občanů unie.

Ve středu se v Bruselu sejde kvůli migraci mimořádný summit, otázku přerozdělení migrantů by však lídři zemí osmadvacítky přímo řešit neměli.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

21:50 Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

Plukovník Ivo Zelinka byl hostem podcastu Čestmíra Strakatého. A řeč byla o ruské válečné propagandě…